„Řecké ženy byly hromadně znásilňovány ve svých domovech i na ulicích. Muži byli lynčováni a vražděni davem. Každý muž na kterého narazili musel prokázat, že je muslim. Jaký byl důkaz – ten, že je obřezán. A tak museli muži na ulicích stahovat kalhoty a ukazovat přirození. Kdo nebyl obřezán, toho zlynčovali a … na místě také nuceně obřezali. Tu noc bylo krvavým nožem násilně islamizováno mnoho mužů.“
V noci z 6. na 7. září 1955 vypukl v tureckém Istanbulu velký pogrom na Řeky. Násilnosti byly organizovány tureckou tajnou službou na příkaz předáků vládní Demokratické strany Turecka a zapojilo se do nich 300.000 Turků v samotném městě a okolí. Cílem útoku byla řecká menšina v Istanbulu, která zde žila od založení města Byzantion roku 627 př.n.l. a přežila všechny pogromy, které na ni byly v 19. a 20. století podniknuty.
Organizovaný dav skandující hesla: „Nejdřív váš majetek, pak vaše životy“ či „Smrt nemuslimům“ a „Smrt Evropě“ zničil, nebo poškodil více než 4 000 řeckých domů, 110 hotelů, 27 lékáren, 23 škol, 21 továren, 73 řeckých (a dalších křesťanských) kostelů. Počet obětí není znám. Turci připouští něco mezi 6 a 13 mrtvými. Řekové mluví o 30 až 60 mrtvých. Stovky žen a malých chlapců bylo znásilněno. Minimálně jeden řecký kněz byl zaživa upálen. Ačkoliv byl útok zaměřen primárně na Řeky násilí se nevyhnulo ani Arménům a Židům. V době pogromu žilo v 1,6 milionovém městě ještě asi 100.000 Řeků. Většina z nich byla nucena odejít hned po pogromu, poslední v roce 1964, kdy bylo asi 30 000 Řeků v Turecku nuceno opustit své domy, pouze s osobními věcmi vážícími 20 kilogramů a penězi ve výši 20 $. Před odjezdem jim nebylo dovoleno prodávat své domy nebo majetek ani brát peníze ze svých bankovních účtů…
Dnes žije ve městě, které už má 15.500.000 milionu obyvatel a je zcela muslimské, posledních 2500 lidí řecké národnosti, všechno jsou to už staří lidé.