košík
Největší vězeňská vzpoura v bývalém Československu začala 15.března 1990, kdy 217 vězňů vyhlásilo ve věznici v Leopoldově (na dnešním Slovensku) hladovku a vytlačilo dozorce z ubytovacích prostor. Stalo se tak po amnestii prezidenta Václava Havla, která se však nevztahovala na všechny trestance. Brzy se počet bouřících rozrostl 1006 a věznice byla trestanci zcela obsazena. Vůdce vzpoury Tibor Polgári se prohlásil ředitelem věznice, 150 vězňů, kteří se vzpoury odmítli účastnit, bylo drženo jako rukojmí. Začalo rabování a ničení věznice.
Bezpečnostní složky čekaly až do 28.března, kdy se rozhodlo o rychlém vyřešení situace. Tím byl pověřen náměstek ministra vnitra Slovenské republiky Andrej Sámel, který se zprvu pokusil vyjednávat. Nakonec byl proveden zásah, při něm bylo použito i 6 obrněných transportérů. Celkem se na potlačení vzpoury podílelo 62 příslušníků jednotek rychlého nasazení, 150 výsadkářů, 350 dozorců, 350 příslušníků vojsk ministerstva vnitra, 1000 pohraničníků a 512 policistů s 80 psy. Vězni na obranu používali zápalné láhve, kovové tyče s bodly, dýky, mačety, boxery nebo pouhé žiletky. Zasahující museli bojovat stylem muže proti muži. Po 2 a půl hodinách byla věznice obsazena bezpečnostními složkami. Škody se vyšplhaly na tehdejších 30 milionů a 5 budov z 11 bylo zničeno. Jedenáct příslušníků bezpečnostních složek bylo zraněno, vězňů bylo 29 zraněných a jeden mrtvý.
Potlačení vzpoury vyvolalo obdiv zahraničních odborníků. Přesto někteří novináři a politici označili zásah za brutální a došlo k odvolání velitele zásahu. U soudu v Bratislavě se následně ocitlo 73 vězňů, z toho 61 bylo odsouzeno, 5 bylo osvobozeno a 6 vyloučeno k samostatnému soudnímu jednání. Tresty byly v celkové výši 345 let a 10 měsíců vězení – nejvyšší trest činil 14 a půl roku, nejnižší 18 měsíců.
Dne 23. listopadu 1991 došlo v Leopoldově k útěku 7 vězňů. Jedním z nich byl i vůdce leopoldovské vzpoury Polgári. Při této události byli zabiti 4 dozorci (3 z nich zabil sám Polgári). Na útěku byli všichni chyceni. Polgári byl nakonec odsouzen na doživotí a je mezi vězni považován za legendu.
