15.června 1996, ANGLIE: Prozatímní irská republikánská armáda (IRA) odpálila na ulici Corporation v centru Manchester nálož o hmotnosti 1500 kilogramů. Byla to největší bomba odpálená ve Velké Británii od druhé světové války. IRA se zaměřila na infrastrukturu a ekonomiku města a způsobila značné škody, odhadované pojišťovnami na 700 milionů liber (ekvivalent 1,4 miliardy liber v roce 2021).
V té době Anglie hostila fotbalové Mistrovství Evropy a následující den se měl v Manchesteru odehrát zápas Rusko vs. Německo. IRA bombu telefonicky oznámila asi 90 minut před výbuchem. Přes 75 000 lidí bylo evakuováno, ale pyrotechnikům se nepodařilo bombu včas zneškodnit a 212 lidí bylo zraněno. Navzdory síle bomby ale nedošlo k žádnému úmrtí, což bylo do značné míry připsáno rychlé reakci záchranných služeb při evakuaci centra města. Ačkoli byl Manchester cílem IRA již dříve, nikdy nebyl vystaven útoku takového rozsahu. V únoru 1996 IRA ukončila své 17měsíční příměří bombovým útokem na londýnskou finanční čtvrť Canary Wharf, bomba v Manchesteru však byla třikrát větší.
Útok byl odsouzen britskou a irskou vládou a americkým prezidentem Billem Clintonem. Pět dní po výbuchu IRA vydala prohlášení, ve kterém se přihlásila k odpovědnosti, ale omluvila se za zranění civilistů. Několik budov bylo neopravitelně poškozeno a muselo být zbouráno, zatímco mnoho dalších bylo na měsíce uzavřeno kvůli strukturálním opravám. Většina prací na přestavbě byla dokončena do konce roku 1999 za cenu 1,2 miliardy dolarů, některé budovy se však opravovaly až do roku 2005. Pachatelé nebyli nikdy dopadeni, ale ví se, že naplánováním a provedením útoku byla pověřena brigáda IRA South Armagh Brigade. Ta byla také zodpovědná za bombardování Canary Wharf a Bishopsgate v roce 1993. Její členové míchali výbušniny v Irské republice a přepravovali je nákladem z Dublinu do Anglie. V Londýně byla bomba smontována a naložena do zadní části červenobílé dodávky Ford Cargo. Dne 14. června se vydali na sever směrem k Manchesteru, doprovázeni vínovým Fordem Granada, který sloužil jako průzkumný vůz.
Asi v 9:20 v sobotu 15. června 1996 byla dodávka zaparkována na Corporation Street, před obchodem Marks & Spencer. Po nastavení časovače bomby dva muži – v bundách s kapucí, baseballových čepicích a slunečních brýlích – opustili vozidlo a vydali se na Cathedral Street, kde je třetí muž vyzvedl ve Fordu Granada, který byl později nalezen opuštěný v Prestonu. Dodávka byla zaparkována na dvojitých žlutých čarách s blikajícími výstražnými světly. Do tří minut strážník vystavil vozidlu pokutu a volal odtahovku k jeho odstranění. Asi v 9:40 Granada Studios na Quay Street obdržela telefonát, který tvrdil, že na rohu Corporation Street a Cannon Street je bomba a že za hodinu exploduje. Volající měl irský přízvuk a uvedl kódové slovo IRA, aby policie věděla, že hrozba je pravá. Čtyři další telefonická varování byla zaslána televizní a rozhlasové stanici, novinám a nemocnici. První policista, který dorazil na místo, si všiml drátů vedoucích z palubní desky dodávky otvorem do zadní části a oznámil, že našel bombu. Forenzní experti později odhadli, že bomba váží 1 500–1 600 kg a byla tvořená směsí semtexu, vojenské plastické trhaviny a hnojiva na bázi dusičnanu amonného. V 10:00 bylo evakuováno odhadem 75 000–80 000 lidí, kteří nakupovali a pracovali v okolí. Evakuaci oblasti provedli policisté z policejní stanice v Bootle Street, doplnění o důstojníky povolanými do Manchesteru, aby hlídali fotbalové fanoušky. Policistům také pomáhala ochranka z místních obchodů. V okruhu 400 m od dodávky bylo prázdno.
Pyrotechnici se pokusili zneškodnit bombu pomocí dálkově ovládaného zařízení, ale byli neúspěšní a v 11:17 došlo k explozi, která byla slyšet až 24 km daleko a zanechala kráter široký 15 metrů. Sklo a zdivo bylo vymrštěno 800 m do vzduchu a lidé byli zasaženi padajícími úlomky.