24.prosince 1865 byl v americkém městě Pulaski v Tennessee vytvořen Ku Klux Klan, ultrapravicová organizace založená na rasistických myšlenkách. K založení došlo bezprostředně po porážce jižanů v občanské válce a zpočátku šlo jen o společný kruh „zájmů“. Její členové se neangažovali v politice, v noci likvidovali ideologické odpůrce, snili o oživení otroctví a někdy organizovali průvody s pochodněmi v bílých róbách, které vznikly z hábitu španělských kněží, jenž v něm prováděli pohřební slavnosti a pohřby.
Přesný původ názvu „Ku Klux Klan“ není znám. Nejběžnější verze je, že název organizace připomíná zvuk trhnutí závěrky pušky. Existují však další verze. Někteří věří, že první dvě slova jsou odvozeny od řeckého kyklos – kruh. Poslední slovo je převzato ze Skotska, kde klan znamenal těsnou kmenovou pospolitost svázanou pokrevními svazky. Ze Skotska přijali i způsob svolávání družiny – a to pomocí zapáleného dřevěného kříže. Název prý může také vycházet z latinského slova „cuculo“, což znamená kapuce.
Existují tři hlavní období v historii KKK – První, Druhý a Třetí Klan. Takzvaný první Klan se ve druhé polovině 19. století dopouštěl proti politicky angažovaným Afroameričanům fyzického násilí, útoků a vražd. Organizace rostla mílovými kroky. Některé členy přitahovaly představy o rasové nadřazenosti, jiné exotické rituály a neobvyklé vymoženosti a byli i tací, kteří se ke klanu přidali jen z nudy. Do období kolem roku 1872, kdy byl potlačen, měl přibližně 2 miliony členů. Jeho kořeny byly spjaty s Demokratickou stranou a jeho hlavním cílem bylo porazit republikány v jižních státech za použití násilí vůči jejich afroamerickým i bílým přívržencům. Když se černoch snažil uplatnit své volební právo, byl zavražděn někdy i přímo před volebními místnostmi. Policie takové vraždy většinou neřešila. Občas vrahy zadržela na jednu noc do vězení a druhý den je propustila na kauci. Členové nosili pro ně specifické, často barevné oděvy, které tvořily dlouhé hábity, masky a kuželovité klobouky. Tyto oděvy byly speciálně navrženy tak, aby identita nositele zůstala utajená a zároveň měly působit hrůzostrašně. Druhý Klan vznikl ve státě Georgie v roce 1915 a po roce 1920 se prudce rozšířil i na americký Středozápad a Západ. Zakořeněný v tamních protestantských komunitách se Klan pokoušel udržet nadvládu bílých, často se zastával prohibice a stavěl se proti katolíkům a židům. Konec první světové války znamenal mnoho změn v myšlení a psychologii černochů, kteří odcházeli za prací do větších měst, stávali se vojáky. Začali se organizovat a chtěli občanská práva. Po těchto rozhodnutích začal znovu vystupovat Ku-klux-klan. Na Jihu byli jeho stoupenci mnozí policisté, ale i politici. Organizace se také jasně stavěla proti politické moci papeže a katolické církve. Finance čerpal finance ze vstupních poplatků a z prodeje tradičních bílých převleků. Používali tradiční terminologii prvního Klanu, avšak ke svým tradicím přidali pálení křížů a masové průvody za účelem zastrašování. Ve druhé polovině 20. let 20. století Klan rychle upadl. Třetí (a současné) provedení KKK vzniklo po roce 1950. Zaměřovali se na protesty, násilí a vraždy aktivistů za občanská práva. Aktuální počty členů se celkově odhadují na 3 až 6 tisíc.
K.K.K. měla velmi složitou strukturu a neefektivní řízení. Členové klanu nosili velmi honosné tituly, které však kvůli utajení nebyly prozrazeny: Čaroděj – vůdce Klanu, Noční jestřáb – vedoucí v oblasti bezpečnosti, Imperial Kludd – kaplan, který vykonával i jiné povinnosti jemu uložené Čarodějem, Imperial Kaliff – zastával po Čarodějovi druhou nejvyšší pozici v Klanu. Používaly se i tituly: „Genius“, „Velký drak“, „Velký obr“, „Fury“, „Velký pokladník“ a „Velký mág. Pro interakci mezi buňkami zvanými „jeskyně“ a uvnitř nich existoval systém složitých hesel a také celá řada složitých pravidel, částečně vypůjčených od svobodných zednářů. Členství v klanu bylo tajné, a proto používali slovo AYAK (z anglického Are You A Klansman? – Jste členem klanu?) pro vlastní identifikaci před ostatními členy. Obvykle se používala odpověď AKIA (A Klansman I Am – Jsem členem), která tento pozdrav dokončovala.
Členové prvního klanu měli určitý kodex a krátce před útokem poslali svým obětem varování v podobě pecek pomeranče, semen melounu nebo dubových větví. Dotyčný tak dostal šanci na záchranu – mohl zmizet neznámým směrem, přestat se závadnou činností nebo se zříct svého přesvědčení. měli určitou .
Nejslavnější zmínka o tomto postupu se nachází v příběhu Arthura Conana Doyla „The Five Orange Pips“, ve kterém Američané cestující do Británie záhadně zemřou poté, co obdrží pět oranžových pecek a poznámku podepsanou K.K.K.
Volný čas členové Klanu trávili s rodinami, pořádali večírky, grilovací pikniky a dokonce i sportovali. Na začátku 20. století měla organizace dokonce několik baseballových týmů. Jeden z nich se v roce 1925 zúčastnil vysoce postaveného zápasu proti celku Manrovians, se kterým prohráli 10:8.
Klan se snažil ovlivnit všechny sféry společnosti. Ve 20.letech se slavný sovětský vědec Ilja Ivanov pustil do vytvoření křížence člověka a šimpanze, s čímž se obrátil o pomoc na majitelku opičí školky Rosalii Abreu, rodačku z Kuby. Když o tom členové K.K.K. dozvěděli, slíbili, že na ženu zaútočí a zničí její podnik. Navzdory tomu Kubánka souhlasila se spoluprací s Ivanovem a ojedinělému a morálně kontroverznímu zážitku zabránila až vlna stalinských represí, během nichž sovětský vědec zmizel.
Kupodivu nejvýznamnější roli v boji proti K.K.K. ve 20. století hrál fiktivní komiksový hrdina Superman. V roce 1946 byla vydána série komiksů a rozhlasová hra, ve které se superman postavil „Klanu Ohnivého kříže“. Díky začala obliba K.K.K. rychle klesat a pro organizaci bylo obtížné přilákat nové přívržence. Mnoho členů navíc začalo vážně přemýšlet o správnosti svých názorů a opouštělo řady lidí v bílých kápích.
Vedoucí louisianské buňky David Duke, který zastával funkci v letech 1974-75, vydal pod jmény fiktivních autorů Dorothy Vanderbilt a Dames Conrad knihu „Jak najít a udržet muže svých snů“, která obsahovala rady o líčení, vaření, módě, vztazích a sexu. Například popsal orální sex (kuřbu) „noční svačinkou“ a ve všech ostatních ohledech byla kniha typickou četbou pro nenáročné americké hospodyňky. Duke se pak přiznal, že se literatuře věnoval jen proto, aby si přivydělal.
V roce 1994 v Missouri podal místní Ku Klux Klan formální žádost o údržbu jedné ze státních dálnic. Podle amerických zákonů má totiž firma, zavazující se k opravě dálnice, přednost při instalaci značek a reklamních billboardů. Klan byl odmítnut, ale 6 let se soudili se státem, než jim bylo v roce 2000 vyhověno. Úřady však dokázaly udělat malý špinavý trik – pojmenovat dálnici po Rose Parks, černé aktivistce, která se postavila proti rasové segregaci. Klan se udržováním dálnice zabýval do roku 2012 a poté přestal plnit své závazky. Stát toho okamžitě využil a odstoupil od smlouvy.