Přepínač skryje nebo odkryje náhledy s varováním NSFW, které odkazují na příspěvky s nahotou, pornografií, vulgaritami, násilím nebo jiným potenciálně rušivým obsahem.
Přepínač skryje nebo odkryje náhledy s varováním NSFW, které odkazují na příspěvky s nahotou, pornografií, vulgaritami, násilím nebo jiným potenciálně rušivým obsahem.
Jedny z nejslavnějších portrétů 20.století má na svědomí jediný fotograf – Yusuf Karsh z Arménie.
Yusuf se narodil v roce 1908 v tureckém městě Mardin do arménské rodiny. Šlo o těžkou dobu, kdy Turecko zaujalo vůči Arménům politiku genocidy. Kvůli tomu se později 14letý Yusuf přestěhoval s celou rodinou do Sýrie. V 16 letech ho rodiče poslali ke strýci do kanadského Quebecu, aby mohl studovat a získat dobrou práci. Tam se Yusuf poprvé seznámil s fotografií. Jeho strýc George Nagash byl totiž majitelem malého fotografického studia, ve kterém se začal učit základy portrétní fotografie. Strýc poznal jeho talent a v roce 1928 poslal ho studovat do Bostonu. S doporučujícím dopisem a pár dolary v kapse přichází Yusuf do ateliéru slavného portrétního fotografa Johna Gara. Zkušený mistr mu pomohl zdokonalovat jeho dovednosti a dával mu práci. Yusuf se ale brzy rozhodne vrátit do Kanady, aby zahájil svou vlastní kariéru fotografa. O čtyři roky později měl v Ottawě své vlastní studio.
Na mladého portrétistu upozornil sám kanadský ministerský předseda Mackenzie King, který Yusufovi nabídl, aby dělal portréty vysokých úředníků, kteří přicházeli na oficiální návštěvy. Jeho práce začala přitahovat pozornost různých celebrit, ale jeho místo v historii bylo trvale zpečetěno dne 30. prosince 1941, kdy vyfotografoval Winstona Churchilla poté, co tento britský premiér přednesl projev před kanadskou poslaneckou sněmovnou v Ottawě.
Churchill nerad pózoval a na focení dal Yusufovi dvě minuty. Do místnosti prý vkráčel zamračený a na jeho foťák se díval jako na německého nepřítele. Jeho výraz Karshovi perfektně hodil, ale doutník, který držel v puse se mu zdál neslučitelný s touto slavnostní a formální příležitostí. „Instinktivně jsem mu doutník vytrhl. V té chvíli se jeho mračení prohlubovalo, hlavu naklonil agresivně dopředu a ruku dal v bok v postoji zlosti.“ V portrétu zachytil Churchilla a Británii toho času dokonale – jako vzdorovité a nedobytné. Snímek se tak stal symbolem válečného odhodlání Britů. Churchill k němu později poznamenal: „Vy dokážete přinutit řvoucího lva stát modelem při fotografování.“ Poté Karsh nazval tuto fotografii, která se v roce 1945 objevila na obálce časopisu LIFE, nazval Řvoucí lev.
Nicméně, Karshovým favoritem je snímek, který byl pořízen o něco později, a na kterém je Churchillova nálada značně odlehčená, ve stejné pozici, ale s úsměvem.
V roce 1967 byl Yusufovi udělen titul Order of Canada a v roce 1990 byl povýšen na Order of Canada – Companion. Ze stovky nejvýznamnějších lidí století, jmenovaných v roce 2000 v knize International Who’s Who, získal 51.místo a byl také jediným Kanaďanem v tomto seznamu. V pozdních 90.letech se přestěhoval do Bostonu a 13.července 2002, ve věku 93 let, zemřel v Bostonské nemocnici po komplikované operaci. Pohřben je na hřbitově Notre-Dame v Ottawě.
S Ernestem Hemingwayem na Kubě v roce 1957.
Americký boxer Muhammad Ali (1970)
Francouzská herečka Brigitte Bardot (1958)
Posádka kosmického letu Apollo 11 – Neil Armstrong, Buzz Aldrin a Michael Collins (1969)
1969
Americký dirigent a skladatel Leonard Bernstein (1985)
1985
Jihoafrický chirurg Christiaan Barnard – jako první na světě provedl úspěšnou transplantaci srdce (1969)
Švédská herečka Ingrid Bergman (1946)
Pákistánská politička Bénazír Bhuttová – první žena zvolená do čela postkoloniálního muslimského státu (1989)
Americký herec Humphrey Bogart (1946)
Francouzský malíř a sochař Georges Braque – společně s Pablem Picassem patří mezi zakladatele kubismu (1949)
Sovětský politik Leonid Brežněv (1963)
39.prezident Spojených států amerických Jimmy Carter (1981)
Kubánský diktátor Fidel Castro (1971)
Francouzský premiér Jacques Chirac (1981)
42.prezident Spojených států amerických Bill Clinton s chotí Hillary (1993)
Britská herečka Joan Collins (1956)
Francouzský oceánograf a filmař Jacques Cousteau (1972)
Americká herečka Joan Crawford (1948)
Francouzský herec Gerard Depardieu (1981)
Americký producent, režisér a animátor Walt Disney (1954)
Francouzský módní návrhář Christian Dior (1954)
Americký pětihvězdičkový generál a 34. prezident Spojených států amerických Dwight David Eisenhower (1946)
Teoretický fyzik Albert Einstein (1948)
Švédská herečka Anita Ekberg (1956)
17letá britská princezna Alžběta – královnou se stala až 6.února 1952 (1943)
Skotský lékař Sir Alexander Fleming – objevitel penicilinu (1954)
Americký herec Clark Gable (1948)
Britský král Jiří VI. – otec Alžběty (1943)
Americký průmyslník Jean Paul Getty – v roce 1957 nejbohatší žijící Američan (1964)
Švýcarský sochař a malíř Alberto Giacometti (1965)
Americký politik a astronaut John Glenn – pátý člověk ve vesmíru, první na oběžné dráze (1968)
Vůdce Sovětského svazu Michail Gorbačov (1990)
Americká herečka a monacká kněžna Grace Kelly (1956)
Zakladatel časopisu Playboy Hugh Hefner (1970)
Americký spisovatel Ernest Hemingway (1957)
Britská herečka Audrey Hepburn (1956)
Americký herec Charlton Heston se svým synem (1956)
Novozélandský horolezec a cestovatel Sir Edmund Hillary – první vystoupal na Everest (1960)
Britský filmový režisér Alfred Hitchcock (1960)
Polský katolický duchovní, papež Jan Pavel II (1979)
36.prezident Spojených států amerických Lyndon B. Johnson (1963)
Švýcarský lékař a psychiatr Carl Jung – zakladatel analytické psychologie (1958)
Americká spisovatelka Helen Keller – před druhým rokem věku ztratila zrak i sluch a jako první hluchoslepý člověk dokončila studium na Harvardově univerzitě (1948)
35.prezident Spojených států amerických John F. Kennedy (1960)
1.tajemník Komunistické strany Sovětského svazu Nikita Sergejevič Chruščov (1963)
Americký baptistický kazatel Martin Luther King, Jr. – spolu s Malcolmem X jeden z nejvýznamnějších vůdců afroamerického hnutí za občanská práva (1962)
Americká herečka Angela Lansbury – známá jako Jessica Fletcher ze seriálu To je vražda, napsala (1946)
Italská herečka Gina Lollobrigida (1958)
Italská herečka Sophia Loren (1981)
Americký magazínový magnát Henry Luce – založil a vydával časopisy Life, Time, Fortune a Sports Illustrated. Ve své době byl považován za nejvlivnějšího občana Spojených států (1944)
Americký pětihvězdičkový generál Douglas MacArthur – za druhé světové války byl velitelem spojeneckých vojsk bojujících v Pacifiku (1963)
Jihoafrický politik Nelson Mandela po 27 letech ve vězení – později se stal prvním černošským prezidentem v historii Jihoafrické republiky (1990)
Německý prozaik Thomas Mann – držitel Nobelovy ceny za literaturu (1946)
Francouzský herec Marcel Marceau (1966)
Americký generál George Catlett Marshall – během druhé světové války jako náčelník štábu armády koordinoval spojenecké operace v Evropě a Tichomoří (1950)
Albánská řeholnice Matka Tereza (1988)
Americký podnikatel a vydavatel Samuel Newhouse – založil impérium novin a časopisů, které zahrnovalo Vogue, The New Yorker a Vanity Fair (1951)
Norský král Olaf V. (1943)
Americký herec Gregory Peck (1946)
Španělský malíř a sochař Pablo Picasso (1960)
Francouzský fotbalista Michel Platini (1985)
40.prezident Spojených států amerických Ronald Reagan (1982)
Baseballový hráč Jackie Robinson (1957)
Britský matematik a filosof Lord Bertrand Russell – nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1950, v matematice je znám svým paradoxem v naivní teorii množin (1949)
Americký virolog Jonas Salk – proslul především objevem vakcíny proti dětské obrně. Svůj objev si nedal patentovat a poskytl ho k volnému šíření. Odhaduje se, že se tím mohl připravit o asi 7 mld. dolarů (1991)
Americký podnikatel a zakladatel restaurací KFC Harland „plukovník“ Sanders (1960)
Irský dramatik George Bernard Shaw – nositel Nobelovy ceny za literaturu (1943)
Americký spisovatel John Steinbeck – držitel Nobelovy ceny za literaturu (1954)
Německý hudební skladatel Richard Strauss (1949)
Ruský hudební skladatel Igor Stravinskij (1956)
Americká kardioložka Helen Taussig – zakladatelka oboru dětské kardiochirurgie. Proslavila se rozvojem operativní metody, která zachránila život dětem s vrozenou srdeční vadou, tzv. Fallotovou tetralogií (1975)
Americká herečka Elizabeth Taylor (1946)
Americký malíř Andy Warhol (1979)
Jugoslávský diktátor Josip Broz Tito (1954)
Anglický spisovatel H. G. Wells – společně s francouzským spisovatelem Julesem Vernem je nazýván „otec science fiction“ (1943)
33.prezident Spojených států amerických Harry Truman (1948)