košík
Apollo 17 byl poslední let programu Apollo a zároveň doposud poslední let člověka na Měsíc.
Posádka ve složení Eugene Cernan (velitel), Harrison Schmitt (pilot lunárního modulu) a Ronald Evans (pilot velitelského modulu) odstartovala 7. prosince 1972 z mysu Canaveral na Floridě.
Zatímco velitelský modul America s Ronem Evansem na palubě pokračoval v obletech Měsíce (celkem 75 obletů), lunární modul Challenger s Cernanem a Schmittem přistál 11. prosince 1972 na povrchu Měsíce v údolí Taurus-Littrow v měsíčním Mare Serenitatis. Na povrchu Měsíce pak strávili celkem 75 hodin.
Během této doby uskutečnili 3 výstupy na povrch v celkovém trvání 22 hodin a 4 minuty, při nichž prozkoumali s použitím lunárního vozítka Lunar Rover celkem 33,8 km údolí Taurus-Littrow. Během druhé vycházky nalezli několik kilometrů od lunárního modulu horninu s oranžovou barvou. Na Zemi dopravili celkem 110,5 kg vzorků měsíční horniny.
Během návratu k Zemi uskutečnil pilot velitelského modulu Ronald Evans výstup (tzv. EVA) do otevřeného vesmíru v délce 1 hodiny a 6 minut, při němž vyjmul z kamery umístěné na vnějším plášti Apolla 17 tři kazety s naexponovaným filmem.
Velitelský modul Apolla 17 přistál 19. prosince 1972 v Tichém oceánu poblíž souostroví Samoa (přibližně 640 metrů od předpokládaného bodu přistání) ve vzdálenosti 6,5 km od záchranné lodi USS Ticonderoga. Mise překonala několik rekordů v kosmických letech s posádkou: nejdelší přistání na Měsíci, nejdelší mimovozidlové aktivity (moonwalks), největší odebraný měsíční vzorek, nejdelší doba strávená na oběžné dráze Měsíce.
1.část vysílání z povrchu Měsíce
2.část vysílání z povrchu Měsíce
Velitel Apolla 17 Eugene A. Cernan se zapsal do historie jako poslední člověk, který zanechal své stopy na Měsíci. Během svých procházek po povrchu měl s sebou také československou vlajku jako symbol svého vztahu k předkům, pocházejícím z Čech a ze Slovenska. Později ji věnoval Astronomickému ústavu AV ČR v Ondřejově.
