Píše se rok 1978, v osadě Jonestown v jihoamerickém státě Guyana se odehrála největší masová sebevražda v dějinách. 47letý fanatický americký vůdce Jim Jones nařídil více než 900 členům sekty Chrám lidu, aby si hromadně vzali život. Na jeho povel vypili jed se smrtící látkou kyanid a svým dětem píchli smrtelné injekce. Mezi mrtvými byl i sám Jones, ten se však neotrávil – byl nalezen s prostřelenou hlavou.
V roce 1955 založil tento propagátor rasové snášenlivosti a levicových myšlenek sektu Chrám lidu. Díky urputnému vůdci sekta rychle nové členy, z původních osmdesáti měla mít v druhé polovině šedesátých let již dvacet tisíc členů, jiné zdroje však mluví jen o několika tisících. Každý nově příchozí člen musel odevzdat veškerý svůj majetek do společného vlastnictví. Museli se vzdát svých domovů, všech osobních věcí nebo dokonce dětí a popisovali, jak byli pravidelně biti. S čím dál větší Jonesovou popularitou rostl, i přestože se vůdce snažil držet si přízeň veřejných činitelů a médií, i negativní mediální obraz o sektě. Proto se Jones, jehož uvnitř sekty nazývali Otec, rozhodl se svými stoupenci přestěhovat do Guyany. Byl přesvědčen o tom, že se ho vláda a média chystají zničit, a rozhodl skrýt v zahraničí.
V létě 1977 o Jonesovi a Chrámu lidu vyšlo na povrch několik skandálů, (spočívaly především ve způsobu, kterým samotný kazatel nabádal své „ovečky” k hostilitě a ponižování ostatních členů, kteří se něčím provinili nebo naznačili, že by chtěli ze sekty vystoupit). To vedlo ke ztrátě velkého množství členů. Obvinění proti Jonesovi ovšem zahrnovala i sexuální zneužití (jak žen, z nichž nejmladší bylo šestnáct, tak mužů) a zejména článek v U. S. Magazine volal po tom, aby byl Jim Jones vyšetřován, což povzbudilo dvě členky sekty, aby proti němu veřejně vystoupily. V toto pro něj napjaté a nepříznivé období se Jones rozhodl k náhlému a rychlému přesunu, kdy tentokráte s více než tisícem členů odcestoval do Guyany bez výhledu na nějaký brzký návrat. S nejvěrnějšími stoupenci začal stavět osadu uprostřed džungle, kterou nazval Jonestown. Jones jim slíbil, že tam vybuduje utopistickou socialistickou společnost odříznutou od okolního nebezpečného kapitalismu.
Místo toho však celé dny museli pracovat na polích a byli fyzicky trestáni, čímž si Jones vynucoval autoritu. Diktátor následovníkům sebral pasy a veškeré léky, i proto často trpěli tropickými nemocemi. Nutil je navzájem na sebe donášet a zúčastňovat se simulovaných her na sebevraždu. Fanatický Jones se srovnával s Ježíšem, Buddhou či Leninem, věřil v jejich reinkarnaci.
Bývalí členové sekty informovali úřady o poměrech v sektě, kde se praktikovalo brutální bití a vraždy, a také o plánu hromadné sebevraždy. Jejich obvinění byla příliš strašná, aby jim někdo uvěřil a začal se jimi zabývat, nicméně dobře organizovanou dopisní kampaní, kterou oslovovali místní zákonodárce, se jim podařilo vzbudit pozornost kongresmana Leo Ryana. Na základě obvinění Ryan podnikl 17. listopadu 1978 pátrací misi do Guyany, která měla zjistit skutečný stav. V průběhu večera se dvěma členům sekty podařilo předat novinářům a kongresmanovi lístek se vzkazem, že chtějí z osady odejít. V průběhu následujícího dne se ke členům církve, kteří chtěli pryč, přidali další a především o tom začali otevřeně mluvit do kamery přítomných novinářů. Před odletem z Jonestownu, se tak k Ryanovi přidalo asi 20 členů sekty. Podle výpovědí přeživších následné tragédie v tu dobu přijelo několik blíže neurčených vojáků, kteří zaujali pozici paralelně k přistávací ploše u osady, na které stálo senátorovo letadlo (sám Jones měl údajně po ruce dva týmy po 25 mužích z jeho ozbrojených stráží, v Jonestownu se však vyskytoval několik dalších desítek vojáků z Guyany). Ti těsně před tím, než mělo letadlo vzlétnout, spustili palbu do posádky a lidí kolem letadla, a tou zabili pět lidí – senátora Ryana, jednoho fotografa, jednoho z odpadlíků od sekty, dva zpravodaje – kameramana a reportéra CBS Dona Harrise. Zvukař Steven Sung, který byl postřelen a který se zraněním ruky přežil, pak nahrál průběh následné tragédie.
Jones v předtuše následků tohoto činu nařídil členům své sekty hromadnou sebevraždu, kterou část z nich opravdu provedla. Podle pozdějšího záznamu jednoho z vyšetřovatelů mělo ale 70–80 % obětí na svých tělech vpichy po injekčních jehlách a minimálně 150 z nich (pravděpodobně však více) střelná poranění. Ti, co se pokusili o útěk, byli zastřeleni ozbrojenci z řad Jonesovy sekty. Pouze několika málo se podařilo utéci do okolní džungle. Celá událost si vyžádala 915 obětí na lidských životech, z toho 276 dětí. Tragédie byla objevena až o několik dnů později. Nalezená těla byla všechna tváří k zemi, u části z nich byly viditelné stopy po jejich vlečení po zemi. Těm, kteří si útěkem zachránili holý život, se během několika dní až týdnů podařilo dostat do Trinidadu, Panamy a nakonec zpět do Spojených států.