košík
1. Strašilky – Phasmatodea
Toto tropické stvoření je příkladem přirozené vynalézavosti v maskování a strategiích přežití. Strašilky mohou vypadat jako větvička, list nebo třeba kus kůry a dokonale tak splývat s prostředím. Jejich tvar těla, barva a dokonce i jejich pohyby napodobují rysy okolní vegetace a umožňují jim plynule zapadnout do jejich prostředí a vyhýbat se predátorům. Některé strašilky dosahují délky 30 centimetrů. Když čelí hrozbě, může odhodit zraněnou nohu nebo jinou část těla. Tento obranný mechanismus zvaný autotomie jim nejen pomáhá přežít bezprostřední nebezpečí, ale také jim umožňuje časem obnovit ztracené části těla. Některé druhy jsou navíc partenogenetické, což znamená, že samice se mohou rozmnožovat bez páření, což umožňuje rychlý růst populace za příznivých podmínek.
2. Weta – Deinacrida heteracantha
Weta (maorsky wētā) je obecné označení pro zástupce ze skupiny asi 100 druhů rovnokřídlého hmyzu z čeledí Rhaphidophoridae a Anostostomatidae žijící na Novém Zélandu. Wety se vyznačují mohutnou velikostí, ty největší jedinci patří k nejtěžším zástupcům hmyzu na světě. Samička druhu Deinacrida heteracantha, nalezená na Malém bariérovém ostrově (Little Barrier Island), vážila 71 gramů a stala se tak nejtěžším zdokumentovaným exemplářem hmyzu. Wety žijí nočním životem, jsou bezkřídlé. Většina menších druhů jsou masožravé nebo mrchožravé, větší druhy bývají býložravé. Vajíčka kladou na podzim do trouchnivějícího dřeva. Podle fosilních nálezů žily už před 200 miliony let.
3. Kudlanka ďábelská
Tato masožravá kudlanka, původem z Madagaskaru, je členem čeledi Empusidae a vyniká svými mimozemskými rysy. Je to jeden z největších druhů kudlanek nábožných a největší, který napodobuje květiny. Její tělo je zdobeno složitými vzory, podobnými okvětním lístkům, což ji umožňuje schovat se mezi vegetací v očekávání nic netušící kořisti. Splyne s okolím, naláká kořist k sobě a pak na ni bleskurychlým úderem předních končetin zaútočí. Kusadly poté oddělí kořisti hlavu od těla.
4. Rohatý ďábel – Citheronia regalis
Jde o housenku severoamerické můry královské (Citheronia regalis). Působivá je její úžasná velikost a schopnost transformace. Dorůstá do délky až 15 centimetrů, prochází línáním a odhazuje svůj exoskelet. Tento proces vede ke vzniku kukly, ze které se vyklube můra. Housenka hraje v ekosystému důležitou roli jako býložravý hmyz, který se živí listy různých stromů. Jejich rohy a trny jsou pružné, nejedovaté a na dotek nejsou ostré.
5. Zlatěnka ohnivá – Chrysis ignita
Zlatěnka ohnivá je malá parazitická vosa dlouhá 4 až 13 mm. Jedná se o skupinu navzájem velmi podobných druhů. Jsou to hnízdní paraziti kutilek a jízlivek – larva zlatěnky odstraní hostitelskou larvu a sama pokračuje ve vývoji na připravených zásobách ochromeného hmyzu. Parazitický životní styl jim umožňuje využívat rodičovské schopnosti hostitele, a tím zajistit přežití jejich vlastních potomků. Tyto vosy jsou známé pro své ohromující kovové barvy, od duhové modré a zelené po zářivě červené a zlaté. Silný obranný mechanismus vos přidává na jejich tajemnosti. Navzdory své nebezpečné pověsti tyto vosy obecně představují pro člověka malou hrozbu.
6. Zákeřnicovití
Tyto dravé ploštice, patřící do čeledi Reduviidae, jsou známé svými zabijáckými schopnostmi a neobvyklou loveckou strategií. Vybaveni speciálním sosákem vstřikují do své kořisti sliny, čímž zkapalní vnitřní tkáně. Živiny pak odsají a zůstane jen prázdná skořápka. Kromě svých loveckých schopností mají i zajímavou přizpůsobivost. Žijí v různých prostředích, od tropických pralesů až po suché pouště. Některé druhy vstupují do symbiotického vztahu s bakteriemi a pomáhají jim trávit potravu. Někteří zákeřnicovití (podčeleď Triatominae) jsou ektoparaziti a sají krev a jsou člověku nebezpeční jako přenašeči parazita Trypanosoma cruzi.
