košík
TRINIDAD A TOBAGO: 25.února 2022 bylo pět potápěčů při provádění údržbářských prací na ropovodu společnosti společnosti Paria Fuel Trading Company vcucnuto do potrubí o průměru 90 cm. Čtyři z nich Kazim Ali Jr, Yusuf Henry, Fyzal Kurban a Rishi Nagassar zůstali uvězněni (zranění a živí) ve vzduchových kapsách. Pátý, Christopher Boodram, přežil poté, co byl po třech hodinách vytažen synem pana Kurbana.
Potápěči pracovali v hyperbarické komoře („suché stanoviště“) umístěné těsně pod hladinou oceánu v Pointe-a-Pierre.
Jejich úkolem bylo připojit stoupačku k potrubí, které se připojovalo k podmořskému ropovodu. Nevěděli však, že před měsícem bylo potrubí vyčištěno a vytvořil se tam diferenční tlak. Při odstraňování nafukovací zátky došlo k tlakovému rozdílu vedoucímu k fyzikálnímu jevu známému jako „Delta P“ – mezi potápěči dobře známé nebezpečí, ke kterému dochází, když se tlak prostředí v jednom prostoru natolik liší od tlaku druhého, že se vytvoří nesmírně silný „sací vír“.
Všech pět pak skončilo v 90 cm širokém potrubí plném vody a ropy. Ve vzduchových kapsách bylo jen asi 15-20 cm olejů a usazenin a když leželi na zádech, mohli si chvíli odpočinout a nadechnout se. Někteří měli zlomenou nohu a zraněné ruce a byla tam absolutní tma. Neměli dýchací přístroje ani žádný zdroj světla, protože vybavení zůstalo zaseknuto ve vzdálenosti 36 metrů od začátku vodorovného potrubí. Oči a plíce je pálily a v uších jim zvonilo.
Potápěč Christopher Boodram povzbudil ostatní, aby vytvořili lidský řetěz, kde si každý člen propletl nohy pod rameny dalšího muže, což jim umožnilo se navzájem táhnout. Když se Christopher a Fyzal začali pohybovat po potrubí, Christopher si všiml, že hladina kapalin se zvyšuje a poznal, že pokud budou pokračovat, ponoří se. Christopher však dál postupoval do kapaliny a objevil dva dýchací přístroje, které byly s nimi vcucnuty do potrubí. Christopher a Fyzal se jimi vybavili, aby mohli pokračovat do olejové části potrubí, dokud by se nedostali k další vzduchové kapse. V tomto stádiu Fyzal naznačil, že si již nepřeje pokračovat. Christopher se plazil sám a slíbil, že pošle pomoc, jakmile to bude možné. Dostal se k „L“ ohybu a začal se pohybovat vertikálně. Bouchal na trubku, aby dal vědět, že je uvnitř. Potápěč venku ho slyšel a zachránil.
Na povrchu uvedl, že ostatní potápěči nejsou daleko a jsou stále naživu a naléhal, aby byla vyslána pomoc. Provozní manažer Collin Piper, který vedl oddělení řízení incidentů (ICS) společnosti Paria to odmítl povolit. Během pozdějšího soudního procesu argumentoval, že chtěl zabránit dalším ztrátám na životech. Zpráva Rady Evropy dospěla k závěru, že nejednal rozumně, ztrácel čas čekáním na podvodní dron (aby pořídil snímky z potrubí) a výpočty, kolik vzduchu by každý z mužů potřeboval k přežití.
Společnost po konzultaci s Pobřežní stráží Trinidadu a Tobaga uvedla, že pro vstup do ropovodu není dostatek informací. Komerční potápěči se po zhlédnutí videozáznamu vyjádřili, že riziko pro vstup do potrubí je „neúnosné“. Prý nebyli schopni přesně určit, kde podél potrubí se muži nacházeli a nebyli by schopni jít dále než do vzdálenosti asi 40 metrů ze 366 metrů dlouhého potrubí.
Někteří potápěči byli naživu nejméně 3 dny po incidentu, protože ještě v této době bylo slyšet bouchání do potrubí. Boodram se už k tomuto povolání nikdy nevrátil.
