košík
NĚMECKO: 23.října 1989 se vedení východoněmeckého leteckého dopravce Interflug rozhodlo uzemnit svůj vysloužilý, 53 metrů dlouhý sovětský letoun Iľjušin Il-62 a nedaleko města Rhinow z něj udělat muzeum a kavárnu. V okolí se však nenacházelo žádné letiště a stroj se čtyřmi dobrovolně přihlášenými piloty uvnitř musel dosednout na krátké a ještě ke všemu nerovné travnaté ploše těsně za lesem.
Veřejnost neměla být o plánovaném přistání IL-62 předem informována. Ale pro dlouhodobou organizaci a ve finále i množství zainteresovaných lidí akci utajit nešlo. A tak v okolí místa přistání přihlíželo manévrování dopravního letadla hned několik set lidí, mezi nimi i manželky členů posádky. Zástupci Interflugu také počítali s tím, že fázi přistání bude snímat kameraman z paluby letounu An-2. Jenže 23. října televizní kameraman nebyl k sehnání a s natáčením ze vzduchu byl konec. Jediné dochované záznamy tak snímají dvaašedesátku ze dvou míst na zemi, z jižního svahu kopce Gollenberg a z levé strany dráhy 26.
Piloti se v rychlosti 260 km/h nacházeli ve výšce patnáct metrů nad zemí a při přeletu vrcholku stromů měli ještě pět metrů výškové rezervy. Dvaašedesátka musela přistát jen na tři kola avšak při prvním doteku odskočí a piloti ji potlačením sloupků řízení musí přitlačit k zemi. Pak ji už museli zase táhnou nahoru, aby trup i křídla vystavili co největšímu aerodynamickému odporu. V poloze vzpínajícího se koně urazí letoun po nerovné ploše za šest sekund téměř pět set metrů, přístroje v kokpitu se tak třesou, že nejde nic odečítat. Pak řídicí plochy výškového kormidla ztrácejí účinnost a příďový podvozek tvrdě dopadá na travnatou plochu.
V přilehlé restauraci „Zum 1. Flieger“ následuje oslava s mnoha přípitky, ale kromě oficiálních proslovů je nutné se postarat o samotný letoun. A tak se z palivových nádrží, kam bylo pro let natankováno 6,2 tuny paliva, odčerpává zbytkových 600 kilogramů. Letoun je přitom paranoicky hlídán příslušníky Volkspolizei, aby se zamezilo jeho případnému zneužití.
