košík
Kromě ambiciózního plánu znovu přistát s astronauty na Měsíci za 2 roky hodlá NASA uskutečnit další neméně zajímavé projekty.
NEO Surveyor
Tento infračervený vesmírný dalekohled bude sloužit k detekci a sledování potenciálně nebezpečných asteroidů větších než 140 metrů, které se k Zemi přiblíží na desítky milionů kilometrů (nebo mnohem blíže). Sledování je klíčem k pokroku v úsilí americké vesmírné agentury o planetární obranu. Start mise se očekává v září 2027. Podle výpočtů NASA nám v příštích 100 letech střet s větším vesmírným objektem nehrozí (pravděpodobnost je 1:300 000). Špatnou zprávou je, že víme jen o cca 40% potenciálně nebezpečných objektech. Mise sondy DART ukázala, že je lidstvo schopné změnit trajektorii vesmírného objektu – 600 kilogramů těžká sonda řízeným nárazem dokázala vychýlit zhruba 160 metrů velkou planetku Dimorphos. Pokud by se na Zemi řítil podobný vesmírný objekt, máme možnosti, jak se s hrozícím nebezpečím vypořádat. Pro úspěch takové akce je zcela nezbytné, abychom o hrozícím nebezpečí věděli včas. Ne týdny nebo měsíce, ale nejlépe roky předem. Odhaduje se, že potenciálně nebezpečných objektů větších než 1 kilometr existuje okolo 2 000. Až 300 000 jich je větších než 100 metrů, což je mimochodem velikost, kterou mělo těleso, které v roce 1908 způsobilo Tunguzskou událost. Dopad takto velkých objektů by podle odborníků představoval problém, nicméně neohrozil by civilizaci jako takovou. Ztráty na životech v globálním měřítku by dokázal způsobit objekt o velikosti 1 až 2 kilometrů. Takový střet by pravděpodobně mohl zhoršit globální klima, což by vedlo k rozsáhlé neúrodě a ztrátám na životech. Dopad objektu většího než 5 kilometrů by mohl znamenat masové vymírání.
Farside Seismic Suite (FSS)
Jde o první misi svého druhu ke studiu zemětřesení na odvrácené straně Měsíce, kam hodlá NASA poslat dva citlivé seismometry (které byly původně vytvořeny pro misi InSight na Marsu). Kromě měření tektonické aktivity budou vědci také sbírat data o meteoritech, které dopadají na povrch Měsíce. Tato mise by mohla potenciálně poskytnout nové poznatky o geologii Země. Spuštění je naplánováno na rok 2025.
ASTHROS
Jedná se o stratosférickou observatoř, konkrétně jde o meteorologický balón vybavený dalekohledem a 2,5 metru vysokým zrcadlem pro studium různých astrofyzikálních jevů. Také bude v oblasti zvané „vzdálená infračervená oblast“ pozorovat vlnové délky světla, které jsou blokovány zemskou atmosférou, Očekává se, že ASTHROS bude létat nepřetržitě po dobu 21–28 dní ve výšce přibližně 40 kilometrů. Spuštění se očekává v prosinci 2024.
Europa Clipper
Jedna z nejočekávanějších misí NASA bude zahájena v říjnu 2024. Sonda bude podrobně pozorovat Jupiterův ledový měsíc Europa, kde by potenciálně mohl existovat mimozemský život. Europa je zajímavá tím, že její tlustá ledová kůra pravděpodobně ukrývá rozsáhlý oceán tekuté vody a je tak potenciálním místem pro vznik života. Předpokládá se, že tento oceán je v kontaktu se skalnatým pláštěm a vytváří podmínky podobné hydrotermálním průduchům na Zemi. Průzkum je zaměřen na pochopení třech hlavních požadavků na život: tekuté vody, chemie a energie.
SPHEREx
Tato vesmírná observatoř provede první celooblohový spektrální průzkum, který odhalí původ vesmíru studiem galaxií a hvězd. Podle NASA se očekává, že observatoř shromáždí data o 450 milionech galaxií a více než 100 milionech hvězd v Mléčné dráze. Plán počítá s tím, že teleskop postupně nasnímá každou část oblohy, což NASA přirovnává ke skenování vnitřní stěny globusu. Je potřeba zdůraznit, že SPHEREx dokáže vytvořit za rok dvě kompletní mapování celé oblohy. Mise bude trvat 2 roky a mohla by být zahájena v dubnu 2025.
VERITAS
Tato mise je zaměřena na studium Venuše, která je považována za zlé dvojče Země. Vědci se domnívají, že Venuše byla kdysi velmi podobná Zemi, ale postupně ztrácela vodu. Tato mise odhalí důvody rozcházejících se evolučních cest Venuše a Země. Orbiter bude studovat povrch a vnitřek planety, která se proměnila v inferno. Hlavně má zjistit, zda na Venuši dochází k pohybu tektonických desek a vulkanické aktivitě. Projekt zároveň získal finanční injekci ve výši 500 milionů dolarů (přes deset miliard Kč) na další přípravu. Datum spuštění je naplánován na rok 2031.
MAIA
Tato mise je v současné době ve vývoji. Její cílem je vyřešit problém znečištění ovzduší nasazením sofistikovaného zobrazovacího systému. Zařízení provede měření potřebná k určení velikosti, složení a množství pevných částic, které znečišťují zemský vzduch. Mise nemá plánované datum startu.
SunRISE
Tento vesmírný interferometr se bude skládat ze šesti malých satelitů a je určen ke studiu sluneční aktivity. SunRISE poskytne cenné informace o různých slunečních jevech, včetně slunečních erupcí, výronů koronální hmoty a dalších událostí. Po dosažení oběžné dráhy začnou jednotlivé družice spolupracovat, aby společně fungovaly jako jedna obří rádiová anténa. Vědci očekávají, že touto cestou získají poznatky, které by jednou mohly pomoci chránit astronauty a kosmické sondy před sprškou nabitých částic. Mise by měla začít letos a má trvat 12 měsíců.
