Orličtí vrazi 🇨🇿

Orličtí vrazi je označení pro pět českých sériových vrahů, kteří za účelem peněžního zisku zavraždili v letech 1991–1993 pět lidí, vesměs podnikatelů. Jeden člen gangu spáchal další vraždu samostatně a o jednu se pokusil – chtěl získat byt oběti, ta však šťastnou náhodou přežila. Vrazi své oběti většinou ukrývali do sudů, do nichž nalili louh, a pak je ze Žďákovského mostu shazovali do Orlické přehrady. Autorem tohoto nápadu byl Vladimír Kuna. Louh jim obstaral sériový vrah Ivan Roubal.

Organizátorem gangu byl Karel „Karlos“ Kopáč (3. června 1960 – 15. dubna 2004).

Před sametovou revolucí se vyučil frézařem a pak pracoval jako vyhazovač. Jednou byl soudně trestán za ublížení na zdraví. Jeho zájmem byla bojová umění, hlavně Kung-Fu. Denně běhal několik kilometrů po lese se zátěží na nohách. Začátkem roku 1990 vstoupil do Útvaru rychlého nasazení, odkud však po pár měsících odešel, údajně pro malý plat a nízkou úroveň výcviku. Po odchodu pracoval jako překupník zbraní, nejčastěji obchodoval se samopaly „Škorpion“ a granáty.

Vykonavatelem vražd byl Ludvík „Pacient“ Černý (* 25. května 1965).

Ten se před revolucí vyučil zedníkem a působil také jako vekslák. V roce 1985 byl trestán pro trestný čin krádeže. Po revoluci často navštěvoval solária a posilovny (v jedné z nich se seznámil s Kopáčem a Kunou) a dělal řidiče ve firmě Mercedes-Benz Bohemia Praha. Oženil se v roce 1992, o tři roky později se mu narodil syn. V sousedství byl poměrně oblíbený. Staral se dobře o ženu a díky milému obličeji mu známí přezdívali „Mimísek“. Černý si ve výkonu trestu nechal změnit příjmení na Ludvík Zámečník. Po 20 letech ve vězení žádal poprvé o podmíněné propuštění v roce 2017. Soud však žádost zamítl a doživotí si tak Černý odpykává dodnes.

Vladimír Kuna (* 21. června 1964).

S Karlem Kopáčem se znal již od dětství a v dospělosti spolu navštěvovali posilovnu v Praze-Podolí. Ve svém sklepě v domě na adrese Karlovotýnská 108/8, Rudná, si časem zřídil posilovnu, kde přechovával zbraně, mezi nimi i protitankové střely RPG.

Dalšími členy gangu byli Petr Chodounský (* 19. července 1965) a Kopáčova sestra Irena Meierová (její manžel se stal jednou z obětí).

Vražda Aleše Katovského

V roce 1991 se Kopáč seznámil s podnikatelem Alešem Katovským. Začal mu dělat bodyguarda a získal si jeho důvěru. Katovský mu předával značné částky do úschovy. Stávalo se, že Kopáč měl u sebe i půl milionů korun na hotovosti a nosil je u sebe několik dnů, než si je Katovský zase vyzvedl. Černý přišel s nápadem, jak se podnikatele zbavit a jeho peníze si přivlastnit. Dne 5. dubna 1991 odjeli Kopáč a Katovský do Rudné. Tam již čekal Černý jako zájemce o valuty. Katovskému sdělil, že u sebe nemá potřebnou částku ke směně, a požádal ho o odvoz. Při cestě pak Černý ze zadního sedadla střelil řídícího Katovského do hlavy. Došlo k tomu na Praze-Zličíně. Teprve po 300 metrech se jim podařilo vozidlo zastavit. Mrtvolu přemístili na zadní sedalo a zavezli na skládku. Černý odjel pro Avii, Kopáč mezitím tělo zabalil do role pletiva. Pak jej uložili do kufru auta a odjeli na Žďákovský most, odkud pak tělo shodili do vody. O částku 800.000,- ve valutách, kterou měl Katovský u sebe se rozdělili. Auto pak Černý prodal v autobazaru.

Vražda Leorenta Lipoveciho

K druhé vraždě došlo 9. ledna 1992, vraždy se tentokrát zúčastnil i Vladimír Kuna. Tehdy chtěl Leorent Lipoveci, číšník a přistěhovalec z Kosova, koupit zbraň. Obchod se odehrál v Kunově sklepě. Lipoveci tušil zradu a na schůzku se vyzbrojil nožem. Když se podíval do kufru se zbraněmi, střelil ho Černý do hlavy. Kopáč ani Kuna výstřel neočekávali a lekli se. Černý na jejich reakci vyskočil, zakmital nohama a vykřikl: „To jsem ale čtverák!“ Kopáč později vypověděl, že výkřik se mu líbil, a že od té doby mu začal říkat Pacient (narážel na psychiatrickou léčebnu). Vraždou si Kopáč, Černý a Kuna přišli tentokrát jen na 30 tisíc Kčs. Tehdy přišel Kuna na nápad zbavit se mrtvoly v sudu pomocí louhu. Sud si již předem připravil. Kopáč tomu moc nevěřil, ale Kuna přesto mrtvého do sudu nacpal, nasypal na něho louh (to byl pro změnu Černého nápad), zalil vodou a sud zavařil.

Všichni tři muži poté naložili sud do vypůjčené Avie a odjeli ke Žďákovskému mostu, kde ho, stejně jako Katovského, shodili do vody. Černý po vraždě nosil zlatý řetízek mrtvého. Měl v úmyslu byt Lipoveciho vykrást, ale na nátlak Kopáče od tohoto úmyslu odstoupil. S Lipoveciho autem poté Kopáč, Černý a Kuna odjeli do německého Weidenu, auto zaparkovali před hypermarketem a odjeli domů.

Vražda Vlastimila Hodra

Další obětí se stal Vlastimil Hodr, starožitník, kterého Černý, tentokrát sám, střelil za bílého dne v blízkosti benzínové pumpy na Plzeňské ulici v Praze do hlavy a poté jej okradl o zlaté pečetě. Černý starožitníkovi slíbil, že mu na pečetě sežene kupce, který je za ně ochoten vyplatit 300.000,- marek. Žádný kupec však neexistoval. Spolu s Kunou a Kopáčem tělo rozřezali, protože byl Hodr mohutný a do sudu se vcelku nevešel. Sud opět zavařili a shodili z mostu. Pečetě nebyly nikdy nalezeny. Ostatky se nacházely ve značně pokročilém stádiu rozkladu.

Vražda Anny Medkové

Následující obětí vrahů se stala Kunova matka Anna Medková, která bydlela v rodinném domku, kde měla také vlastnit a provozovat sadomasochistický salon. Motivem vraždy byla skutečnost, že Kuna měl po její smrti rodinný dům zdědit. Černý ji dne 7. února 1992 poslal balíček se směsí semtexu, tritolu a šroubů. Medková si balíček doma otevřela a ten jí explodoval v rukou. Medková byla po výbuchu těžce zraněna a převezena do nemocnice. Celý dům vyhořel. Kuna nebyl s výsledkem akce spokojený a plánoval udusit matku v nemocnici polštářem. Ta však o 5 dní později zemřela. Výbuch se odehrál přesně na její narozeniny. Úmysl gangu to však nebyl, protože Kuna datum narození své matky údajně vůbec neznal. Vraždou si pachatelé vydělali 1,6 milionu Kčs. Polovinu dostali Kuna a jeho bratr. Toho však vzápětí gang o peníze připravil. Petr Chodounský, milenec Kopáčovy sestry Ireny Meierové, sehrál v tomto plánu roli podnikatele, nabízejícího Kunovu bratrovi výhodný obchod. Místo slibovaného výdělku mu však peníze odcizili.

Vražda Afrima Kryezia

Tuto vraždu provedl Černý bez vědomí a podílu zbylých členů gangu 1. června 1993, a proto není do orlických vražd běžně zahrnována. Černého si na kosovského Albánce Afrima Kryezia zvaného Frenkie najala skupina jugoslávských překupníků drog. Černý si na něho v počkal na rohu domu v centru Liberce. Když se Albáncovo BMW přiblížilo, Černý přistoupil a usmrtil ho 9 výstřely ze samopalu Škorpión vz. 61 opatřeného tlumičem. Důsledkem toho se vozidlo stalo neovladatelným a narazilo do kamenného sloupku, který je součástí oplocení kostela. Z místa činu potom pěšky odešel. Černý střílel přes igelitovou tašku tak, aby na místě nezůstala žádná z vystřelených nábojnic. Ty se našly na schodišti směřujícím do ulice Rybářská, kudy z místa činu odcházel. Za akci měl inkasovat 200 000 Kč.

Vražda Jaroslava Meiera

Pátou obětí gangu byl švagr Karla Kopáče. Kopáč věřil, že opravdu velké peníze se dají vydělat provozováním erotického klubu. Na jeho pořízení však neměl prostředky, a proto oslovil svého švagra Jaroslava Meiera a požádal ho, aby ručil svým domem za bankovní půjčku. Meier, který dům vlastnoručně postavil, to odmítl. O Kopáčově neúspěchu se dozvěděla i jeho sestra Irena Meierová (manželka oběti). Ta mu koncem roku 1992 nabídla, že pokud Jaroslava zabije, ona dům zdědí a bude jím za půjčku ručit. Meierová se chtěla manžela zbavit, protože chtěla žít s Chodounským a měli zájem o Meierův majetek. Kopáč byl proti zavraždění Meiera a před sestrou pouze předstíral zájem o jeho zavraždění. Dokonce jí slíbil, že sám obstará vraha a zaplatí mu, pokud mu Meierová bude domem ručit. Nájemného vraha sehrál Kopáčův známý, kterému Meierová odevzdala obálku s penězi, kterou jí dal Kopáč. Netušila, že v ní jsou pouze nastříhané noviny. Poté, co Kopáč nedodržel slib a vraždu nezařídil, obrátili se Meierová s Chodounským přímo na Černého. Vraždu Jaroslava Meiera provedl Černý 6. července 1993 na chodbě jeho domu (Na Drahách 83/45, Rudná) čtyřmi ranami ze samopalu Škorpion, který mu dodal Kopáč. Vraždou pachatelé získali 100 000 Kč. Tento popis případu Meier nevychází ze soudních a trestních spisů, kde je popisován v naprosto jiném světle. V soudních a trestních spisech nebyl Chodounský milencem Meierové a nikdy Černého o nic nežádal. Rozsudky, z kterých je možné si tyto informace ověřit, je možné si kdykoliv vyžádat k prostudování u příslušného soudu KS Praha.

Nálezy mrtvol a zatčení

V roce 1993 získali kriminalisté z podsvětí pouze velmi stručnou a neověřenou informaci o „mizejících“ podnikatelích. Jiné, opět velmi neurčité informace z jiných zdrojů podsvětí naznačovaly, že Černý se chlubil „odděláním“ několika lidí. Důkazy však chyběly, stejně jako jména konkrétních obětí. Prvním hmatatelným důkazem byl nález stop krve na sedadle vozidla, které Černý prodal v autobazaru. Zjistilo se, že auto patřilo stále pohřešovanému Aleši Katovskému. Z podsvětí přišla informace o pohřebišti podnikatelů na dně nějaké přehrady. Policie začala bezvýsledně pátrat na Slapech. Při prověřování Černého byly zajištěny záznamy z půjčovny aut, které nejenom prokázaly, že si vypůjčil Avii v době některých vražd, ale podle počtu najetých kilometrů byl za pravděpodobné místo, kde se vrazi zbavovali těl, označen Orlík. Prozkoumávání dna bylo zahájeno 10. července 1995 báňskými potápěči. Česká policie totiž tehdy ještě neměla vybavení do vody hluboké 40 metrů. Na místo průzkumu se dostavil i štáb televizní stanice Nova, kvůli kterému byla, alespoň zpočátku vyšetřování, vytvořena krycí historka o čištění dna přehrady. Po několika dnech byly nalezeny dva sudy s lidskými ostatky a tělo zabalené v pletivu. Když se o odhalení těl v přehradě dozvěděl z televize Kopáč, rozhodl se, že spáchá sebevraždu. Přivolal policii a po tříhodinovém vyjednávání byl zneškodněn. Při zatýkání se střelil do rozkroku. Kopáč nejdříve odmítal spolupracovat. Až poté co se od vyšetřovatelů dozvěděl, že Černý zapírá a ostatní členové gangu se snaží všechnu vinu svalit na něj, se Kopáč písemně doznal a toto přiznání se stalo hlavním důkazem případu. Za peníze získané trestnou činností si Kopáč koupil vilu na adrese Vysočanská 35/2, Praha 9 – Vysočany, kde chtěl zřídit posilovnu a ve sklepě plánoval vybudovat linku na odstraňování těl zavražděných.

Tresty

Ludvík Černý – dostal doživotní trest, který nyní vykonává ve věznici Horní Slavkov, kde se také nechal přejmenovat na Ludvík Zámečník.

Karel Kopáč byl odsouzen na 21 let, ve vězení se oběsil.

Vladimír Kuna byl odsouzen na 25 let.

Petr Chodounský byl odsouzen na 14 let.

Irena Meierová byla odsouzena na 10 let