košík
Šlo o pravidelný mezinárodní let na trase Addis Abeba – Nairobi – Brazzaville – Lagos – Abidjan . Dne 23. listopadu 1996 bylo letadlo Boeing 767-200ER na cestě z Addis Abeby do Nairobi uneseno třemi Etiopany hledajícími azyl v Austrálii.
Letadlu došlo palivo a nouzově přistálo v Indickém oceánu u ostrova Grande Comore v souostroví Komory. Zemřelo 125 ze 175 cestujících a členů posádky na palubě, včetně tří únosců. Jde o první zaznamenaný případ havárie letadla se širokým trupem (nebo také letadla se dvěma uličkami).
Kapitánem byl tehdy 42letý Leul Abate – zkušený pilot s více než 11 500 letovými hodinami (včetně 4 067 hodin na Boeingu 757/767).
Před tímto incidentem Leul zažil dva únosy. K prvnímu došlo 12. dubna 1992 u letu ETH574, kdy dva únosci s ručními granáty požadovali, aby byli převezeni do Nairobi a dále do Kanady. Po pětihodinovém čekání na mezinárodním letišti Jomo Kenyatta se únosci vzdali. K druhému došlo 17. března 1995 behem letu s Boeingem 737-260. Pět únosců požadovalo, aby byli dopraveno do Libye, ale letadlo bylo odkloněno do El Obeid v Súdánu. Tam si to únosci rozmysleli a chtěli místo toho odletět do Švédska. Súdánské úřady však odmítly letadlu doplnit palivo a po několika hodinách odstávky se únosci vzdali. V obou případech byla letadla nepoškozená a nikdo nebyl zraněn ani zabit.
Asi v 08:29 UTC, po 20 minutách letu, Alemayehu Bekeli Belayneh, Mathias Solomon Belay a Sultan Ali Hussein (dva neúspěšní studenti střední školy a jeden zdravotní bratr) vnikli do kokpitu a zmocnili se sekery a hasicího přístroje. Pilotům ohlásili únos a vyhrožovali odpálením bomby. Dále tvrdili, že mezi pasažéry mají dalších osm kompliců (což se ukázalo jako lež). Poté napadli a vykázali prvního důstojníka Yonase Mekuriho z kokpitu a přes interkom ve třech jazycích (v amharštině, francouzštině a angličtině) promluvili k cestujícím. Nikdo neměl dělat hrdinů, jinak vyhodí letadlo do povětří (bomba byla pouze zakrytá láhev alkoholu).
Leul se jim snažil vysvětlit, že nemají palivo ani na čtvrtinu cesty do Austrálie, ale únosci mu nevěřili. Jeden z nich poukázal na informace z palubního časopisu letecké společnosti, že maximální doba letu 767 byla 11 hodin. Leul to později komentoval s tím, že si všiml podivného chování únosců. Jakoby je prý život nebavil a chtěli někde havarovat. Únosci si všimli, že je stále vidět pevnina a donutili pilota zatočit na východ. Leul tajně zamířil na Komorské ostrovy , které leží uprostřed mezi Madagaskarem a africkou pevninou. Během této doby šli dva z únosců pryč, přičemž jejich šéf (jak je uvedeno ve zprávě) zůstal v kokpitu.
Letadlo bylo téměř bez paliva, ale únosci nadále ignorovali kapitánova varování. Leul začal kroužit kolem oblasti a doufal, že s letadlem přistane na hlavním letišti na Komorách. V 11:41 UTC zhasl pravý motor. Únosce krátce opustil kabinu, aby si promluvil s ostatními únosci. Leul využil této příležitosti a směrem k cestujícím učinil následující oznámení: „Dámy a pánové, hovoří váš pilot, došlo nám palivo a v tuto chvíli ztrácíme další motor. Očekáváme nouzové přistání, a to je vše, co musím říci. Už jsme ztratili jeden motor a žádám všechny cestující, aby reagovali na únosce“. V tom mu hlavní únosce vyrazil mikrofon z ruky. Krátce nato zhasl levý motor zhasl, což přinutilo 767 ke klouzavému letu.
Leul se pokusil nouzově přistát na mezinárodním letišti Prince Said Ibrahim na Grande Comore, ale boj s únosci na poslední chvíli způsobil, že ztratil vizuální záchytný bod a nemohl letiště najít. Zatímco se druhý pilot pral s únosci, pokusil se kapitán kvůli hladšímu dopadu přistát paralelně s vlnami namísto proti vlnám. Sekundy před kontaktem s vodou bylo letadlo nakloněno o nějakých deset stupňů; levý motor a konec křídla narazil do vody jako první. Motor fungoval jako lopatka a narazil do korálového útesu, rychle zpomalil tuto stranu letadla a způsobil, že se Boeing 767 náhle naklonil doleva. Zbytek letadla pak vnikl do vody nerovnoměrně, což způsobilo jeho rozpad. Kromě zadní části se zlomené části trupu rychle potopily.
Mnoho cestujících náraz do vody přežilo, ale ignorovali, nerozuměli nebo neslyšeli Leulovo varování, aby nenafukovali své záchranné vesty uvnitř letadla. Když trup zaplavila voda, byli nafouknutými vestami přitlačeni ke stropu a utopili se. Odhaduje se, že takových jich bylo 60 až 80.
Ze dvanácti členů posádky jich přežilo šest, včetně kapitána. 38 cestujících utrpělo těžká zranění, dva lehká zranění a čtyři neutrpěli žádná zranění.
Obyvatelé ostrova a turisté, včetně skupiny potápěčů a některých francouzských a indických lékařů na dovolené, přišli přeživším na pomoc. Turistka, která natočila video se zřícením uvedla, že začala nahrávat, protože si myslela, že jde o součást letecké přehlídky pro turisty.
Kapitán i první důstojník obdrželi letecká ocenění a oba pokračovali v létání pro Ethiopian Airlines. Leul považuje za skutečného hrdinu prvního důstojníka Yonase, který krvácel, ale dál bojoval s únosci, čímž dal Leulovi čas přistát.
