košík
Karl Hermann Frank (24. ledna 1898, Karlovy Vary – 22. května 1946, Praha) byl sudetoněmecký knihkupec, aktivní nacista s hodností SS-Obergruppenführer a válečný zločinec. „Krvavý pes Frank“ byl za protektorátu jedním z nejnenáviděnějších lidí v Česku. Jeho podpis nesla většina rozsudků smrti. Vytýkán mu byl zejména zásah proti studentům 17. listopadu 1939, popravy po heydrichiádě, následné vypálení Lidic a Ležáků a mnohé další.
Po okupaci českých zemí a vytvoření Protektorátu Čechy a Morava působil jako státní tajemník Úřadu říšského protektora. Také velel nacistickému policejnímu aparátu, včetně gestapa. Svým radikalismem si získal velkou přízeň Heinricha Himmlera.
Rychle pochopil politiku krutosti, začal prosazovat zadržení ministerského předsedy Aloise Eliáše a tajně pracoval na zdiskreditování říšského protektora Konstantina von Neuratha ve snaze získat jeho funkci. Doufal v podporu Himmlera, ale když byl von Neurath v září roku 1941 de facto odvolán z funkce říšského protektora, nebyl jmenován. Místo něho byl zastupujícím říšským protektorem jmenován SS-Obergruppenführer Reinhard Heydrich. Ačkoli vztahy mezi ním a Heydrichem byly zpočátku napjaté, postupem času odložili vzájemné neshody stranou a navázali spolupráci. Když po úspěšné operaci Anthropoid Reinhard Heydrich zemřel na následky zranění, vyhlásil Frank 27. května 1942 „civilní výjimečný stav“. Poté však byl při povyšování opět přeskočen. Novým zastupujícím říšským protektorem se stal Kurt Daluege. Daluege s Frankem jako odplatu za Heydrichovu smrt vypálili české vesnice Lidice a Ležáky. Během Daluegeho vlády si Frank upevnil postavení do té míry, že přes následné jmenování Wilhelma Fricka říšským protektorem byl fakticky nejmocnějším úředníkem v protektorátu.
Před Pražským povstáním, varoval v rozhlasovém proslovu, že jakékoli protiněmecké povstání utone v krvi. Když se rozšířily zprávy, že se spojenecké jednotky blíží k Praze, a obyvatelstvo vyšlo do ulic vítat vítěze, vydal zákaz vycházení a nařídil vojenským a policejním složkám, aby byl zastřelen každý, kdo ho poruší.
Časně ráno 9. května 1945 společně s rodinou uprchl z Prahy a vydal se směrem ke spojeneckým liniím. V Rokycanech však byl zadržen americkými vojsky a dopraven do německého Wiesbadenu, kde se podrobil výslechu. Poté byl předán Mimořádnému lidovému soudu v Praze. 21.května 1946 byl shledán vinným z válečných zločinů a z vyhlazení obce Lidice a odsouzen k trestu smrti oběšením. Svou činnost za protektorátu Frank omlouval, podobně jako většina nacistických zločinců, tím, že pouze plnil rozkazy. 22. května 1946, tři hodiny po zamítnutí všech žádostí o milost, byl na dvoře Pankrácké věznice před zraky 5000 občanů oběšen. Jeho tělo je anonymně pohřbeno na Ďáblickém hřbitově v Praze.
