Pitcairnův ostrov (zámořské území Spojeného království) je malý vulkanický ostrov v Tichém oceánu, který leží přibližně 5500 km od Nového Zélandu a Jižní Ameriky. Jde o druhý největší ostrov Pitcairnových ostrovů a jediný, který je obydlený.
Na severu se rozkládá hlavní a jediné lidské sídlo Adamstown (druhé nejmenší hlavní město na světě podle počtu obyvatel), kde žije jedna z nejmenších komunit na světě s populací, která často klesá pod 50 lidí. Jde o potomky vzbouřenců z lodi HMS Bounty, kteří si vzali polynéské ženy a v roce 1790 se na ostrově usadili. Hovoří se zde pitcairnštinou, což je jedinečný kreolský jazyk, který kombinuje angličtinu a tahitšinu. Obyvatelé se kromě rybolovu živí ovocem a zeleninou. Adamstown má svoji radnici, drobný přístav pro menší lodě, školu, minimuzeum s lodním deníkem z Bounty, zdravotní středisko, komunikační zařízení s jednou telefonní linkou, sdílenou obyvateli města. Nemají zde vodovodní potrubí – vodu si čerpají ze tří potoků. Televizní kanály přijímají z jiných zemí, pouze radiostanici mají vlastní. Čas od času ostrov navštíví britské nebo novozélandské lodě, které přivezou zdejším obyvatelům oblečení, některé druhy potravin a jízdní kola. Na oplátku jim lidé poskytnou pitcairnský med, ovoce nebo filatelistům pitcairnské poštovní známky. Elektřina je na ostrově distribuována pomocí dieselagregátů a to po 16,5 hodin denně (od 6:30 do 22:00). Ve městě ani jinde na ostrově není letiště nebo helipad, přistávat zde mohou pouze hydroplány na mořské hladině, nejezdí zde také žádné automobily. Z plánu vybudovat na ostrově letiště sešlo, protože by bylo ztrátové.
Silně křesťanskou komunitu zasáhl v roce 2000 skandál, kdy tam policie vyšetřovala obvinění ze znásilnění 15leté dívky. Díky tomu se přišlo na rozsáhlé zneužívání dětí, které se datuje nejméně tři generace zpátky. Sotva někdo z pár desítek obyvatel byl obviněními neposkvrněn a málokterá dívka vyrůstající na ostrově unikla zneužívání. Přesto se většina ostrovanů – včetně matek – dívala jiným směrem. Kathy Marks, která byla jednou ze šesti mezinárodních novinářů, kteří cestovali na ostrov kvůli soudním procesům v roce 2004, popsala Pitcairn jako „společnost ovládanou muži, kde si muži dělali přesně to, co se jim zlíbilo“.