košík
Nacistický vůdce Adolf Hitler podle některých používal dvojníky jako politické volavky, ačkoli neexistují žádné důkazy, že by tak za svého života činil. Po bitvě o Berlín, během níž Hitler spáchal sebevraždu ve svém bunkru, tvrdil Sovětský svaz, že našli čtyři těla podobná vůdci. Nejvýznamnějším důkazem jsou tyto sovětské záběry mrtvého muže identifikovaného jako Gustav Weler, nalezeného v zahradě říšského kancléřství. Weler údajně pracoval v říšském kancléřství, pravděpodobně jako kuchař. Tělo se našlo v noci 3. května 1945, kdy viceadmirál Hans-Erich Voss zřejmě rozpoznal v suché nádrži plné dalších těl na zahradě říšského kancléřství mrtvolu, podobnou vůdci. Velitel jednotky SMERŠ Rudé armády Ivan Klimenko měl jisté pochybnosti, protože mrtvola měla na sobě opravené ponožky. Dne 4. května sovětští důstojníci nařídili, aby byl dvojník nafilmován. Na záběrech je vidět muž se zjevným střelným zraněním na čele. Zastánci konspiračních teorií toto uváděli jako příklad údajného důkazu, že Hitler utekl z Německa.
Dne 9. května 1945 přinesl deník The New York Times zprávu, že dle Sovětů patří tělo Hitlerovi. To zpochybnil anonymní sluha, který uvedl, že tělo patřilo kuchaři, který byl zabit kvůli své podobnosti s Hitlerem. Později na příkaz sovětského vůdce Josifa Stalina předložil sovětský maršál Georgij Žukov oficiální verzi, že Hitler uprchl a prohlásil: „Nenašli jsme žádné tělo, které by mohlo být jeho.“ V polovině roku 1945 sdělil sovětský major americkým zdrojům, že Hitler přežil, a o místě v zahradě říšského kancléřství, kde mělo být jeho tělo spáleno, prohlásil: „Není pravda, že tam byl nalezen Hitler. Naši odborníci zjistili, že muž, který zde byl nalezen, vůbec nevypadal jako Hitler. A nenašli jsme ani Evu Braunovou.“
Předsedající soudce procesu v Norimberku Michael Musmanno v roce 1948 napsal: „Neexistuje jediný důkaz, že by Hitler někdy měl dvojníka. Několik desítek Hitlerových bezprostředních spolupracovníků, které jsem vyslechl, výslovně prohlásilo, že Hitler nikdy neměl dvojníka. Domnívat se, jak to činí někteří sofistikovaně uvažující teoretici, včetně známého autora Emila Ludwiga, že možná zemřel a byl zpopelněn Hitlerův dvojník, je bez jakýchkoli důkazů asi tak racionální, jako tvrdit, že Hitlera odnesli andělé…je nepředstavitelné, že by Hitler se svým sebevědomím nadřazenosti nad jakoukoli jinou lidskou bytostí připustil existenci kohokoli, kdo by byl byť jen povrchně jeho umělým dvojníkem.“
Sovětská válečná tlumočnice Jelena Rževská (která střežila Hitlerovy zubní ostatky, dokud je nemohl identifikovat jeho zubní personál) přičítá zvěsti o dvojnících slibu sovětského generálplukovníka Nikolaje Berzarina, že objevitele Hitlerovy mrtvoly navrhne na vyznamenání Hrdina Sovětského svazu, což způsobilo, že bylo předloženo více potenciálních těl. Historik Peter Hoffmann, specialista na Hitlerovu ochranku, podobně pochybuje, že by někdy používal dvojníky.
