Bitva o Westerplatte byla první bitvou v rámci německé invaze do Polska a je považována za úvodní střetnutí druhé světové války.
Westerplatte je polský poloostrov vybíhající z pevniny do Baltského moře. V jeho těsném sousedství se nachází město Gdaňsk. Na poloostrově během dvacátých let 20. století postavili Poláci překladiště, které později chránila jejich vojenská jednotka. Útokem na ni 1. září 1939 začaly boje druhé světové války.
Ač nesměli Poláci poloostrov opevňovat, přesto tajně vyztužili stěny některých zdejších budov a upravovali okolí. Všechny tyto činnosti ale mohly být prováděny pouze v noci, aby Němci nic nepoznali. Přes den musel být vždy klid. Polská vojenská posádka na základně byla vyzbrojena jedním 75 mm polním kanonem, dvěma 37 mm protitankovými děly, čtyřmi minomety a několika kulomety, ale postrádala pevné opevnění. Na podzim roku 1939 tvořilo posádku na Westerplatte 182 vojáků, kteří měli za úkol odolat jakémukoliv útoku po dobu 12 hodin.
Koncem srpna připlula do gdaňského přístavu německá bitevní loď Schleswig-Holstein. Ačkoliv sloužila k výcviku kadetů, byli na ní zbraně a pěšáci. Vedle 907 mužů posádky vezla 225 pěšáků a 60 dělostřelců. V noci na 1. září se loď přemístila k Westerplatte a ve 4,45 hodin ho začala ostřelovat. Po šestiminutové palbě zaútočila pěchota. Neuvěřitelné přesile podpořené 47 letadly Junkers 87 vzdorovala polská posádka sedm dnů. Během bojů padlo sedmnáct polských obránců a osmdesát dalších bylo raněno. Ztráty na straně Němců naopak činily čtyři sta bojovníků. Krátce poté vyhlásily Francie, Spojené království a státy Commonwealthu válku Německu.