košík
Zemětřesení v Aleppu (Sýrie, 1138)
11. října 1138 zasáhlo Aleppo silné zemětřesení, které jedno z největších a nejvíce prosperujících měst středověkého islámského světa srovnalo se zemí. Citadela, mešity, paláce a domy se zřítily a pod troskami pohřbily tisíce lidí. Přesná síla zemětřesení není známa, ale dobové zdroje uvádějí, že bylo cítit až v Damašku, Bagdádu a Jeruzalémě. Odhadovaný počet obětí se pohybuje od 230 000 do 250 000, což z něj činí jedno z nejsmrtelnějších zemětřesení v historii.
Zemětřesení a tsunami v Indickém oceánu (2004)
26. prosince 2004 došlo pod mořem u západního pobřeží Sumatry v Indonésii k masivnímu zemětřesení o síle 9,1 stupně Richterovy škály. Zemětřesení bylo třetím největším, jaké kdy bylo zaznamenáno, a spustilo sérii ničivých tsunami, které se přehnaly přes Indický oceán. Vlny dosahovaly výšky až 30 metrů a šířily se až 5 000 kilometrů od epicentra. Tsunami zasáhly 14 zemí, včetně Indonésie, Thajska, Indie, Srí Lanky a Somálska, a způsobily rozsáhlé škody v pobřežních oblastech. Odhadovaný počet obětí je přibližně 230 000, další miliony byly vysídleny a zraněny. Katastrofa také spustila globální humanitární reakci a zvýšila povědomí o potřebě lepších systémů varování před tsunami.
Zemětřesení v Tchang-šanu (Čína, 1976)
28. července 1976 zasáhlo město Tchang-šan, které se nachází v severovýchodní provincii Che-pej v Číně, zemětřesení o síle 7,8 stupně Richterovy škály. Šlo o hustě osídlené průmyslové město s v té době přibližně milionem obyvatel. Zemětřesení udeřilo v 3:42 ráno, kdy většina lidí spala, a trvalo asi 15 sekund. Bylo tak silné, že bylo cítit až v Pekingu, vzdáleném 140 kilometrů. Zničeno bylo asi 85 % budov a způsobilo vážné škody na infrastruktuře a životním prostředí. Oficiální počet obětí hlášený čínskou vládou byl 242 000, ale některé zdroje uvádějí, že by mohl být až 655 000. Zemětřesení se také shodovalo s obdobím politických nepokojů v Číně, protože k němu došlo krátce před smrtí Mao Ce-tunga, zakladatele Čínské lidové republiky.
Zemětřesení v Antiochii (Sýrie a Turecko, 526)
29. května 526 zasáhlo město Antiochie, které se nachází v dnešním Turecku, poblíž hranic se Sýrií, masivní zemětřesení. Antiochie byla jedním z nejdůležitějších měst Byzantské říše s přibližně 300 000 obyvateli. Po zemětřesení následovala série dotřesů a požárů, které trvaly několik dní. Zemětřesení také spustilo sesuv půdy, který přehradil řeku Orontes a vytvořil dočasné jezero, které později zaplavilo město. Odhadovaný počet obětí je kolem 250 000, mnoho dalších bylo zraněno a zůstalo bez domova. Katastrofa zasáhla také sousední města Apamea a Dafné a měla politické a náboženské důsledky pro Byzantskou říši.
Zemětřesení v Chaj-jüanu (Čína, 1920)
16. prosince 1920 došlo v provincii Ning-sia v severozápadní Číně k zemětřesení o síle 7,8 stupně Richterovy škály. Epicentrum se nacházelo poblíž města Chaj-jüan, ale zasažena byla rozsáhlá oblast o rozloze přibližně 200 000 kilometrů čtverečních. Zemětřesení způsobilo masivní sesuvy půdy, laviny a praskliny v zemi, které zničily tisíce vesnic a měst. Také vyvolalo sekundární katastrofy, jako jsou povodně, požáry a epidemie, které situaci zhoršily. Odhadovaný počet obětí je přibližně 273 400, mnoho dalších bylo pohřešovaných a zraněných. Zemětřesení také narušilo společenský a politický řád v regionu, protože k němu došlo během období občanské války a zahraniční intervence v Číně.
Zemětřesení v Šen-si (Čína, 1556)
23. ledna 1556 zasáhlo provincii Šen-si ve střední Číně katastrofální zemětřesení. Odhadovaná síla zemětřesení byla 8 stupňů Richterovy škály a zasažena byla oblast o rozloze přibližně 840 000 kilometrů čtverečních. Zemětřesení způsobilo rozsáhlé škody na budovách a infrastruktuře, zejména ve venkovských oblastech, kde většina lidí žila v jeskyních vytesaných do sprašové půdy. Zemětřesení také způsobilo sesuvy půdy, záplavy a požáry. Odhadovaný počet obětí je přibližně 830 000, což z něj činí nejsmrtelnější zemětřesení v historii (zapsáno v Guinessově knize rekordů). Zemětřesení mělo také významný dopad na dynastii Ming, která v té době již čelila vnitřním i vnějším problémům.
Cyklón Bhola (Bangladéš, 1970)
Dne 12. listopadu 1970 se v Bengálském zálivu zvedl impozantní tropický cyklón, který mířil k východnímu Pákistánu, dnešnímu Bangladéši. S větrem o rychlosti 185 kilometrů za hodinu a tlakem vzduchu 966 milibarů se následující den dotkl pobřeží poblíž ústí řeky Meghna. Spustil kolosální bouřkovou vlnu a zaplavil nízko položené pobřežní oblasti, zatímco silné deště a prudký vítr zpustošily úrodu, domy a infrastrukturu. Katastrofa si vyžádala 500 000 až 1 000 000 životů, přičemž většina zahynula v deltách řek Gangy a Brahmaputry. Kromě ničivých obětí tato událost poukázala na nedostatečnou připravenost a reakci pákistánské vlády a v roce 1971 katalyzovala osvobozeneckou válku v Bangladéši.
Povodeň na Žluté řece (Čína, 1887)
28. září 1887 se Žlutá řeka, důležitá vodní cesta v Číně, se následkem přívalových dešťů a tání sněhu vylila z břehů a zaplavila rozsáhlé oblasti na severu země. Řeka prorazila hráze na několika místech a obrátila se směrem k Bohajskému moři, čímž výrazně změnila svou dráhu. Katastrofa, která zaplavila 50 000 kilometrů čtverečních a zasáhla 11 milionů lidí, si vyžádala odhadem 900 000 až 2 000 000 životů, s dalšími oběťmi v důsledku následného hladomoru a nemocí. Povodeň navíc zhoršila stávající problémy dynastie Čching a dále oslabila její autoritu.
Zemětřesení na Haiti (2010)
Dne 12. ledna 2010 zasáhlo Haiti zemětřesení o síle 7,0 stupně Richterovy škály, které zasáhlo především jeho hlavní město Port-au-Prince. Tato ničivá událost zanechala po sobě zanechala rozpadlé budovy, mosty a infrastrukturu. Sesuvy půdy, dotřesy a malá tsunami situaci dále zhoršily. Ztráta životů se pohybovala od 100 000 do 316 000, což z něj učinilo jedno z nejsmrtelnějších zaznamenaných zemětřesení. Více než 1,5 milionu lidí čelilo vysídlení a potýkalo se s naprostým nedostatkem základních potřeb, jako jsou potraviny, voda a lékařská pomoc. Navíc byla dále destabilizována již tak křehká sociopolitická krajina Haiti, což vedlo k chudobě a násilí. Navzdory mezinárodnímu humanitárnímu úsilí a iniciativám v oblasti obnovy byla cesta k oživení namáhavá a ovlivnila nejen fyzickou infrastrukturu Haiti, ale i jeho kulturní strukturu a společenský blahobyt.
Záplavy na řece Jang-c‘-ťiang (Čína, 1931)
18. srpna 1931 způsobila řeka Jang-c‘-ťiang, nejdelší řeka v Asii a třetí nejdelší na světě, nejsmrtelnější přírodní katastrofu v historii. Řeka se táhne od impozantních vrcholků Tibetu až po úrodné čínské pláně a je záchranným lanem pro miliony lidí. Její dolní tok, kde se slévají její přítoky, však představuje riziko záplav. Silné deště, odlesňování a špatné hospodaření s vodou vyvrcholily katastrofální povodní, kterou ještě zhoršily souběžné politické nepokoje. Odhadovaný počet obětí je 3,7 až 4 miliony, další miliony lidí čelily vysídlení, hladomoru a nemocem, což zanechalo nesmazatelnou stopu na životním prostředí, ekonomice a společnosti Číny.
