John William Warde se narodil roku 1912 a pocházel ze Southamptonu na Long Islandu v New Yorku. V červenci 1937 se pokusil o sebevraždu a následně strávil několik měsíců v psychiatrické léčebně. Diagnóza zněla: manicko-depresivní psychóza (bipolární porucha). Dne 26. července 1938 přicestoval tento 26letý bankovní úředník s rodinou a přáteli do New Yorku a ubytoval se v pokoji č. 1714 v 17. patře hotelu Gotham na Manhattanu. Jeho sestra navrhla, že když je ve městě, měl by si domluvit návštěvu u psychiatra. Tato poznámka ho vyvedla z míry a spontánně vylezl na úzký vnější parapet, široký asi 30 cm, kde stál od dopoledne do 22:38, tedy téměř 11 hodin.

Do záchranné operace bylo zapojeno až 300 policistů, psycholog i kněz, kteří se ho snažili přemluvit, aby se vrátil zpět dovnitř. Dokonce mu dávali vodu s kapslí amfetaminu (benzedrinu), ale bez úspěchu. Tehdejší představa byla, že by tento stimulant mohl: rozptýlit deprese nebo zvrátit letargii, a zvýšit schopnost racionálně uvažovat.

Jeden z policistů, Charles V. Glasco, si oblékl uniformu hotelového poslíčka a strávil s Wardeem hodiny konverzací – mluvili o basebalu, cigaretách, piknicích, atd. Pokoušel se ho uklidnit a motivovat k návratu do pokoje. Nakonec se Warde stočil směrem k oknu, ale při pokusu o návrat ho vyrušil fotograf, který mu bleskem osvítil obličej.

To ho vyplašilo a v okamžiku paniky skočil dolů. Dramatickou událost z ulice sledovaly tisíce obyvatel a stovky novinářů. V roce 1949 vyšel v The New Yorker článek „The Man on the Ledge“ od Joela Sayrea, který detailně popisuje Wardeovo trápení a 11hodinovou tragédii. V roce 1951 vyšel film Fourteen Hours, inspirovaný tímto příběhem. Film zobrazuje postavu založenou na Wardeovi a policistovi Glascoovi, i když filmové pojetí některé detaily pozměnilo. Původní název filmu „The Man on the Ledge“ byl změněn na „Fourteen Hours“ na přání Wardeovy matky, která si přála distancovat příběh od synova jména.




