košík
1. 🇨🇦🇳🇴
Ráno 6. prosince 1917 se v přístavu Halifax v Novém Skotsku v Kanadě srazila francouzská nákladní loď SS Mont-Blanc s norskou lodí SS Imo. Mont-Blanc, naložená trhavinami, se vzňala a explodovala, čímž zcela zpustošila halifaxskou čtvrť Richmond. Výbuchem, požáry nebo zřícenými budovami bylo zabito nejméně 1782 lidí, převážně v Halifaxu a Dartmouthu, a odhadem 9000 dalších bylo zraněno. Tehdy šlo o největší výbuch způsobený člověkem – uvolnil ekvivalentní energii zhruba 2,9 kilotun TNT (12 TJ).
2. 🇺🇸
25letá Virginia Lee Griffinová, kterou 15. listopadu 1944 v Los Angeles udusil a řeznickým nožem rozřezal 33letý kuchař Otto Steven Wilson. Byla vdaná, ale manžel byl pryč a ona se chtěla bavit. V baru narazila na Wilsona a společně pak odešli do hotelu Barclay, kde k vraždě došlo. Wilson pak odešel do kina a následně do dalšího baru, kde se seznámil se ženou jménem Lillian Johnson. Ještě téhož večera ji zabil v hotelu Joyce. Jakmile se svlékla, udeřil ji pěstí a udusil. Nůž však zapomněl v hotelu Barclay a tak použil žiletku z holicího strojku. Za vraždy dostal trest smrti, který byl vykonán 20. září 1946 v kalifornské věznici San Quentin.
3. 🇾🇪🇮🇶
Titulní strana jemenských novin zobrazující 14 Iráčanů, obviněných ze špionáže pro Izrael, které v roce 1969 nechal popravit tehdejší šéf irácké vnitřní bezpečnosti Saddám Husajn.
4. 🇵🇱🇺🇦
Polský historik Leon Popek stojí vedle ostatků polských civilistů exhumovaných z masového hrobu na západě Ukrajiny. Byli to oběti masakrů spáchaných Ukrajinskou povstaleckou armádou během druhé světové války. (fotografie z roku 1992)
5. 🇸🇻
Revolucionář Francisco „Chico“ Sanchez, jeden z vůdců rolnického povstání v Salvadoru v roce 1932, byl na příkaz diktátora Maximiliana Hernándeze Martíneze zatčen a popraven (společně s dalšími revolucionáři).
6. 🇦🇷🇬🇧
Argentinský voják, který v roce 1982 padl v boji během Války o Falklandy, což byl desetitýdenní ozbrojený konflikt mezi Argentinou a Spojeným královstvím o britská území v jižním Atlantiku: Falklandské ostrovy, Jižní Georgii a Jižní Sandwichovy ostrovy. Konflikt začal 2. dubna 1982, kdy Argentina napadla a obsadila Falklandy, trval 74 dní a skončil kapitulací Argentiny 14. června, čímž se ostrovy vrátily pod britskou kontrolu. Během nepřátelských akcí bylo zabito celkem 649 argentinských vojáků, 255 britských vojáků a tři obyvatelé Falklandských ostrovů.
7. 🇮🇳
Snímek pořízený pár vteřin po atentátu na Mahátmu Gándhího, který se odehrál 30. ledna 1948 v indickém hlavním městě Nové Dillí. Gándhí se tehdy vydal na každodenní modlitbu a když procházel mezi lidmi, přistoupil k němu hinduistický nacionalista Nathuram Godse a z bezprostřední blízkosti mu do hrudi vpálil tři projektily z pistole Beretta. Gándhí padl na zem a podle svědků pronesl slova „Hej Ráma!“ (Ó, Bože), která jsou považována za jeho poslední. Godse byl členem extremistické hinduistické organizace Hindu Mahasabha. Motivem byla nenávist ke Gándhího smířlivé politice vůči muslimům a jeho podpoře rozdělení Indie a Pákistánu v roce 1947. Godse věřil, že Gándhí oslabuje Indii tím, že ustupuje muslimům a brání hinduistickému nacionalismu. Byl zatčen na místě, postaven před soud a 15. listopadu 1949 popraven oběšením.
8. 🇬🇧🇨🇦
John Shaw Torrington (1825 – 1846) byl člen Královského námořnictva a topič na lodi HMS Terror, jedné ze dvou lodí tragické Franklinovy expedice (druhá byla HMS Erebus). Byl jedním z prvních členů posádky, kteří v arktických podmínkách zemřeli. Expedici vedl sir John Franklin, který se vydal hledat Severozápadní průjezd – námořní cestu spojující Atlantik a Tichý oceán skrze Arktidu, ale obě lodě uvízly v ledu u ostrova King William Island. Nikdo ze 129 mužů se nevrátil – šlo o jednu z největších tragédií v dějinách polárních výprav. Torrington byl exhumován v roce 1984 kanadským antropologem dr. Owenem Beattiem a jeho týmem. Nacházel se v permafrostu na Beechey Island, kde byli pohřbeni další tři členové posádky, kteří zemřeli během první zimy. Díky mrazu bylo tělo neobyčejně dobře zachovalé – včetně kůže, vlasů a řas. V době smrti mu bylo asi 20 let, měřil kolem 173 cm a vážil asi 38 kg – byl tedy těžce podvyživený. Pitva odhalila vysokou hladinu olova v tkáních, což naznačovalo otravu olovem – pravděpodobně ze špatně pájených konzerv s potravinami nebo z vodního systému lodí. Jako pravděpodobná příčina smrti byla určena zápal plic (pneumonie), zhoršený podvýživou a otravou olovem. Fotografie Torringtonova těla po exhumaci (s otevřenýma očima, téměř neporušenou tváří) obletěly svět a staly se ikonickým, i když mrazivým, symbolem ztracené expedice.
9. 🇺🇸
Pitevní místnost na lékařské škole Jefferson Medical College ve Philadelphii. Snímek byl pořízen kolem roku 1902.
10. 🇷🇺
Následky davové tlačenice, ke které došlo brzy ráno 30. května 1896 na moskevském poli Chodynka. 26. května 1896 proběhla v katedrále Uspenskij v Kremlu korunovace cara Mikuláše II. O několik dní později se mělo na Chodynském poli konat lidové veselí s koncerty, jídlem, pivem a dárkovými balíčky pro každého účastníka (chléb, uzenina, perník, hrnek a památeční šátek). Na místo dorazilo až půl milionu lidí – mnozí z venkova, kteří chtěli zdarma získat carevský dar. Kvůli špatné organizaci, úzkým cestám a příkopům v terénu se dav začal tlačit už nad ránem. Rozšířila se informace, že dárků nebude dost pro všechny, a lidé se vrhli k výdejním stanům. V nastalé panice bylo 1379 lidí udušeno nebo ušlapáno k smrti a skoro tisíc jich bylo zraněno.
11. 🇧🇪🇨🇩
Na fotografii je muž jménem Nsala z kmene Wala, který se dívá na useknutou ruku a nohu své 5leté dcery (amputace nepřežila). Šlo o trest od příslušníků soukromé armády za to, že Nsala nenasbíral požadované množství kaučuku. Fotografii, která se stala symbolem brutality a zvěrstev páchaných během vlády krále Leopolda II. v Svobodném státě Kongo, pořídila v roce 1904 anglická misionářka a fotografka Alice Seeley Harris.
12. 🇧🇩🇬🇧
Fotografie pořízená během hladomoru v britském Bengálsku (dnešní Bangladéš) v roce 1943. Podle různých zdrojů zemřelo během tohoto období 1,5 až 4,3 milionu lidí.
13. 🇩🇪
Hlava německého sériového vraha Friedricha Haarmanna (1879-1925), která byla po jeho popravě stětím uchována pro vědecké účely ve formalinu. Předpokládalo se, že by mohla poskytnout informace o možných fyzických abnormalitách, které by vysvětlily jeho zločiny. Jeho oběti byli mladí muži a chlapci, které si často přivedl domů pod záminkou práce nebo přespání. Pak je znásilnil a prokousl jim hrdlo, těla rozřezával a některé kusy masa pojídal, prodával jako „řízečky“ nebo je pohřbíval. Počet obětí je odhadován na 24–27, podle některých zdrojů však až 70. Během popravy slíbil, že se jednoho dne vrátí. Hlava byla uložena na lékařské fakultě v Göttingenu, kde byla vystavena veřejnosti. V roce 2014 byla však hlava spálena, což vyvolalo veřejnou diskuzi o etice uchovávání a vystavování lidských ostatků.
14. 🇮🇳
Začátkem prosince 1984 došlo v chemickém závodě na insekticidy v indickém městě Bhópál ke katastrofě, která byla později nazvána Hirošimou chemického průmyslu. V den nehody zemřely čtyři tisíce lidí, dalších osm tisíc během následujících dvou týdnů. Hodinu po výbuchu bylo vysoce toxickým plynem methylisokyanátem (MIC) otráveno téměř pět set tisíc lidí. Příčin havárie bylo několik: nedostatečná údržba a bezpečnostní opatření (ventily a bezpečnostní systémy byly vadné nebo vypnuté), chladící systém pro MIC nefungoval správně, což umožnilo zvýšení teploty a tlaku. Do zásobníku MIC pronikla voda, což spustilo exotermickou reakci. teplota a tlak prudce vzrostly, což vedlo k úniku plynu do okolí, nedostatečné školení personálu a ignorování varování, úsporná opatření ze strany vedení vedla k vypnutí některých bezpečnostních systémů, nedostatečná kontrola a regulace chemických závodů v Indii.
15. 🇷🇴
Na začátku 20. století se rumunský soudní lékař Nicolae Minovici rozhodl zjistit, co se děje s oběšenými lidmi. Své pocity popsal takto: „Jakmile se mi nohy oddělily od opory, křečovitě se mi stáhla víčka. Dýchací cesty se tak zablokovaly, že jsem se nemohl ani nadechnout, ani vydechnout. V uších jsem slyšel pískání. Už jsem neslyšel hlas asistenta, který tahal za šňůru a stopkami měřil čas. Nakonec mě bolest a nedostatek vzduchu donutily experiment ukončit. Klesl jsem k zemi a z očí mi tekly slzy.“ Po experimentu Minovic pociťoval více než deset dní bolest při polykání, trápila ho neustálá žízeň a stopa po smyčce byla viditelná celý následující týden.
16. 🇩🇪
Mrtvé rakouské ženy v parku ve Vídni. V dubnu 1945 věděly, že se blíží sovětská vojska, a ze strachu z kruté pomsty a znásilnění se rozhodly raději spáchat sebevraždu, než padnout do rukou vojáků Rudé armády.
