Poušť Atacama 🇨🇱

CHILE: Atacama je nejsušší a nejchladnější nepolární poušť na světě – na některých místech nepršelo přes 400 let. I přesto se zde nacházejí tmavě modré laguny, plameňáci, lamy, guanaky nebo gejzíry a termální prameny.

Atacama má zhruba velikost Bulharska. Jeden okraj se dotýká pohoří Andy, druhý dosahuje pobřeží Tichého oceánu. Na jihu se její hranice slévají do údolí neustále zaplavovaného deštěm. Její povrch je tak suchý a chudý na organický život, že se používá jako analog Marsu pro testování vesmírných technologií NASA.

Střed pouště je extrémně řídký, tamní nedostatek vlhkosti je způsoben jedinečnou topografií Atacamy. Za horami se nachází amazonský deštný prales, napájený řekami stékajícími z hor. Mraky, které se tam tvoří, však nemohou překonat vrcholky hor, takže prší na východních svazích And a na druhou stranu přicházejí jako suchý a ohřátý vzduch. Ze západu by měl Atacamu zásobovat vlhkostí Tichý oceán, ale v cestě vlhkému vzduchu stojí pohoří zvané Pobřežní Kordillery. Atacama se nachází přesně v sevření těchto dvou pohoří. Samozřejmě se nejedná o celou Atacamu, ale pouze o její nominální střed, který je bez života. Zbytek území tvoří barevná krajina s vegetací a divokými zvířaty.

V centru Atacamy se nachází „marťanská krajina“ s desítkami turistických tras. Po cestě toho však moc k vidění není – monotónní krajina se stává nudnou už po pár hodinách pobytu. V nadmořské výšce 2400 metrů leží malé městečko San Pedro de Atacama, které slouží výhradně turistům.

Oblíbeným turistickým cílem je Údolí smrti, které své jméno dostalo již ve starověku a do díky lidem, kteří ho chtěli překonat a kvůli nedostatku vody tam zůstali navždy uvězněni. Identickou krajinou je i Měsíční údolí, které připomíná povrch Měsíce – písečné duny, solné skály, krátery. Dešťové srážky v srdci Atacamy jsou extrémně vzácné a suchý vzduch je cítit v celém těle a okamžitě zanechává lepkavý pocit v ústech. Vody, která se získává z podzemních pramenů, je ale ve městě dostatek.

Dříve se v Atacamě těžil ledek a stavěli se zde hornická města. Podzemní zásoby se však koncem 40. let 20. století vyčerpaly a lidé se naučili ledek syntetizovat. Obyvatelé tedy osady opustili, ale extrémně suché klima zachovalo všechny budovy neporušené.

Obyvatelé takových osad si vodu buď přinášeli, nebo ji získávali pomocí lapačů mlhy – jednoduchých sítí natažených mezi tyčemi. Kapičky mlhy se usazovaly na síti, poté kondenzovaly a stékaly do speciálních žlabů. Tato zařízení, která jsou výrazně vylepšena, existují dodnes. Další atrakcí je údolí gejzírů El Tatio – nejvýše položené na světě a třetí nejvyšší z hlediska aktivních proudů. Jeho nadmořská výška 4 300 metrů nad mořem značně ztěžuje jeho návštěvu. Ti, kteří se tam dostanou, si však mohou užít nejen fontány vody a páry, ale také četné termální prameny, kde se můžete koupat. Teplota je zde poměrně příjemná a vyhovuje každému vkusu: od 25 °C do 40 °C.

Atacama je obecně co se týče teplotních výkyvů, poměrně extrémní místo. V létě se zde lidé mohou trápit na vzduchu o teplotě 40 °C. V noci mohou teploty klesnout až na na -10 °C, ve vyšších nadmořských výškách přes 4000 m i pod -15 °C. A v této drsné prázdnotě se nacházejí také „oči lidstva“ – dva z největších dalekohledů na Zemi – Magellanův dalekohled a Very Large Telescope (jeho oficiální název). Absence mraků, nulová vlhkost a vysoká nadmořská výška vytvářejí ideální podmínky pro pozorování hvězd. V poušti je 12 observatoří a další dvě jsou ve výstavbě: Velký Magalhãesův dalekohled a Extrémně velký dalekohled (Chilané mají s pojmenováváním věcí skutečný problém). Až budou uvedeny do provozu (plánováno na rok 2030), budou to největší dalekohledy na světě.

Ne všechny observatoře povolují vstup turistům, a proto je lepší jet pět kilometrů ze San Pedro de Atacama a obdivovat četné slanovodní laguny a plameňáky na jejich březích. Tito ptáci se za staletí přizpůsobili na lov korýšů, kterým se ve slané vodě daří. Nebojí se lidí, ale přibližovat se k nim je zakázáno.

Obecně platí, že v turistické části Atacamy platí poměrně dost omezení. Nemůžete sjet z cesty, nemůžete se toulat mezi lagunami, nesmíte krmit ptáky ani zvířata (alpaky a vikuně). A co můžete dělat, je za příplatek. Například návštěva vyhlídkové plošiny nebo cesta autem do Údolí smrti stojí peníze; jedna z věcí, které můžete v Atacamě dělat zdarma, je obdivování vzdálených hor. Nebo samozřejmě návštěva „Ruky pouště“. Jde o 11 metrů vysoký monument ze železobetonu, který podle autora představuje melancholii, osamělost a lidskou bezmoc tváří v tvář přírodě.