@výduťaorty Probíhá tam oboje současně. Nejdřív klasická implozivní plutonová bomba vytvoří plazmu, která stlačí sekundární bombu, uprostřed který je opět plutoniová roznětka, obalená deuteridem lithným (Teller-Ulam konstrukce). Sekundární plutonium se stlačením zažehne, díky neutronům z primární nálože jí to ale trvá mnohem kratší dobu, současně dojde k přeměně lithia v tritium, který s deuteriem fúzuje. To vytvoří další tlak, kterej nedovolí plutoniu v sekundární náloži expandovat a zhasnout, to se tak štěpí mnohem rychleji a účinněji, než v klasický atomový bombě a současně vytváří i tlak pro fúzování vodíku. Proto se pak větší ráže navrhovaly jako vícestupňový štěpení-fůze-štěpení, fúze a štěpení působí mechanicky proti sobě, navzájem se podporují a konstrukce „jako cibule“ pak má lepší efekt, než „všechno větší“. Zase je celá práce hotová za míň než mikrosekundu dřív, než se obal bomby stačí rozlítnout.