Zobrazeno 10 - 931 z 940 (z celkových 954)
  • @RiCZrd c) Velký problém je, že vyzdívka má jen o cca 100°C vyšší tepelnou odolnost, než je teplota lázně. Pracovní teplota 1540 – 1620 °C, odpichová 1650 °C. Přehřátí znamená zkrácení životnosti vyzdívky. V praxi se cyklus zkratil z cca 280 – 300 taveb na 220 – 240.
    d) Vodou chlazená, samozřejmě díky opotřebení tekla, děkujeme: malý únik vody, okem za provozu nezjistitelný = vyrobení zmetku, vysoké množství H2 v tavbě. Oprava klenby zavařením díry. Velký únik vody = odstavení pece, výměna klenby, případné zatuhnutí lázně = vznik bodu e).
    e) Bourání pece, Zatuhnutím lázně dojde k neopravitelnému poškození vyzdívky.

    Pro idioty jako je sykmajryd: Pec fungovala 70 let, pracovali tam chlapi s mnohaletými zkušenostmi. Ocelárna vydělávala. Rok po investici? Ztrátová výroba. Krach.

  • V popisu chybí detaily, které by dost vysvětlily. A ani tak to teď nevypíšu vše.

    1. Trysky se vůbec neměly ucpávat. Na to se přišlo a řešilo se to až za provozu.
    2. Pec byla klopná. Vzadu odpich, vpředu dvířka na přísady a odtok strusky. Hořák vzadu se klopením pece ještě více přibližoval hladině. Ten trpěl. Nikde v republice nejsou hořáky v klopných pecích.
    3. Oxidace lázně se prováděla přihazováním pevných přísad s obsahem kyslíku. Hořáky to měly nahradit foukáním O2 přesycené směsi. BYLY s tím problémy o samého začátku. Var přišel rychle a byl krátký, intenzivní. To ve videu už je extrém!
    4. Z důvodu instalace hořáku byla vyměněna zděná klenba za ocelovou, vodou chlazenou. Zděná klenba by se tepelným náporem hořáků rozpadla. Kurva problémy s ocelovou !!!
    a) Značně ochlazovala strusku, problém s procesem odsiření, odsiření vyžaduje vyšší teplotu.
    b) Problémy s dohřátím lázně před odpichem. Jediné možně řešení: Přehřátí lázně. Důsledek: vznik bodu c).

Zobrazeno 10 - 931 z 940 (z celkových 954)