Ty vole, tady píchá každej zase minimálně Verešovou. Přitom kundu mimo monitor neviděli už roky🤣

@BeFree Tyrani, agresoři, šikanátoři fungují jinak než si myslíš. Oni uzurpují tolik moci, kolik jim necháš, kam až ustoupíš a posouvají hranice dál a dál, nezastaví se ani když tě zlomí. Většinou se tyto vzorce chování kopírují z domova (pravděpodobně otec tyran), vybírají si schválně slabší osoby, o kterých jim jejich instinkt napoví, že se bude co nejméně bránit. S agresorem se nedomluvíš, to je práce pro psychoterapeuta, odkud a jak napravit vadné vzorce chování. To jak to z kamaráda v ten moment vytrysklo, nevysvětlíš někomu, kdo nikdy nebyl obětí šikany. Psycho-poradny jsou ale plné lidí (obětí) co jim ustupují celý život, nebo si to tahají právě z dětství, většinou to jsou ženy. Nenabádám k násilí, jen postavit se šikanátorovi je to nejlepší co můžeš udělat i pro sebe, čím víc vás bude, tím větší šance, že uspějete. Takže klukům, přeju odvahu. Ale ty si klidně nastavuj druhou tvář, či zadnici. Třeba se ti to časem začne líbit 😉

@BeFree První den jsme si počkali před školou, byli starší, končili o hodinu později, ani nevím zda si páťáci praštili, vrhli jsme se na ně hlava nehlava a do 10s leželi v pozici plodu, neměli jsme žádnou sílu, byly z toho sotva modřiny, roztržený ret atd, ale ten pocit moci nám dodal sebevědomí. Další dny jsme na ně čekali už v menším počtu, už se ani nebránili, jen utíkali. Nezapomenu na den, kdy se schovávali v šatně a učitel je vyvedl ze školy, že musí zavřít, ale před vchodem si všiml nás, hned mu došlo o co jde, tak řekl něco jako „klíče od auta“ a šel dovnitř a zamkl, nikdo ty grázly neměl rád. Tehdy ani bratrské pouto nevydrželo, mladší tehdy utekl přes zábradlí a nechal bratra napospas. Kamarád tehdy křičel: „stáhněte mu kalhoty, uřízneme mu ptáka“. Ten klučina se pochcal strachy. Další den, pomalu brečel, prosil ať je konec. Nabídli jsme příměří a od té doby byl pokoj. Já šel sice po roce na gympl, ale šikana těch dvou, ten rok skončila. stali se z nich papíroví čerti

@BeFree Chceš být vtipný, chápu, ale někteří z nás už mají děti a ačkoliv máme rádi opravdu hodně černý humor, dětská pornografie a šikana nejsou k smíchu, to jsou vážná témata která se řeší ihned, protože následky jsou nedozírné. Ano, 1) je osobní zkušenost. 4 rok zk. školy mě a pár kluků z nižší základky šikanovali dva bratři, šesťáci, dvojčata, rodiče alkoholici, nikdo si s nimi nevěděl rady. Nikdo mi tehdy nepomohl, neporadil. Tak jsme se začali radit mezi sebou. Nejdřív spolužáci ze čtvrté třídy, pak se k nám přidali kluci ze třetí, co měli ten samý problém a nakonec jsem ukecal i dva páťáky, kterým jsem slíbil něco jako příslib u své starší sestry (tehdy nebyly soc. sítě).