Zobrazeno 10 - 21 z 30 (z celkových 1,424)
1 2 3 4 … 143

  • Napíšu vám jeden svůj příběh na silvestra, který mi tahle příhoda připoměla. Byli jsme na Špitálce u Mária doma s Cigánkem (to je fakt jeho příjmení) a Mario měl starší ségru a ta randila s nějakým čmoudem. A že on si přivezl z domu baharajanskej tabák, který měl údajně obsahovat nějaký drogy. Tak že si uděláme vodní dýmku, popijeme a pak půjdeme na špilas oslavit novej rok. Piča, tak příprava jak prase madraci na zem, aby jsme to měli jak v pakistánu, pěkně postavit dýmečku, do alobalu napěchovat tabačisko, pěkně to poskládat, zapálit uhlík a jedem. No frajeři jsme tahali, tahali, a tahali. Od té doby chápu proč to kouří na zemi a né někde v sedě na pohovce, pičo my jsme lehli, normálně mě odumřela levá polovina těla. Levá noha a levá ruka mě neposlouchala, hlava mi spadla na jednu stranu. Byl jsem normálně při vědomí, normálně jsme spolu mluvili jakoby nám nic nebylo, ale půlka těla mě přestala fungovat, borci byli taky mimo. Mario chtěl volat pohotovost, tak jsme mu řekli ať se na to vysere. Samozřejmě jsme nikam nešli a leželi jak dementi, bez možnosti pohnout se.
    Pak začli lítat venku rachejtle, piča vole to bylo psycho, protože v těch záblescích raket a stínů různých kvítek na okně se na zdi tvořili různé obrazce. Jedna půlka mozku viděla stín, druhá v tom stínu viděla pestrobarevný postavy jako třeba dinosaura, hrocha, mimozemšťana. Pamatuju si jak jsem byl fascinovan tou barevností, do nejmenšího detailu, kterou si mozek představoval. Říkám si pičo však to byl jen černej stín, ale prostě druhá polovina mozku v tom viděla ty postavičky. Nějak se ty barvy toho ohňostorje smíchaly a vytvořili jakoby negativ toho obrazu. Asi tak po dvou hodinách po půlnoci tento stav odezněl a mohl jsem se začít zase hýbat. Tak jsme šli s Cigánkem dom. To byla poslední pařba s klukama ze základky. Víckrát jsme se už nikdy spole nepotkali.

Zobrazeno 10 - 21 z 30 (z celkových 1,424)
1 2 3 4 … 143