Zobrazeno 10 - 1,831 z 1,840 (z celkových 1,872)
  • Místo umírněné a realistické politiky tolerance obou hlavních národů na Ukrajině a vyvážené spolupráce se Západem i s Ruskem, vypukl nacionalistický protiruský šovinismus. V důsledku toho se ruská část ukrajinského obyvatelstva, obývající především východní oblasti, oprávněně cítila být ohrožena perzekucí či dokonce genocidou ze strany nového Kyjevského režimu. Tento postup opravdu uskutečňuje tzv. „Pravý sektor“ – uskupení krajně pravicových nacionalistických a militantních sil, v duchu fašistických tradicí Banderovců (bylo zmíněno výše), s teroristickou ozbrojenou vojenskou jednotkou Azov. Důsledkem této situace jsou sebeobranné aktivity obyvatel především východních oblastí Ukrajiny, proti kterým nynější Kyjevský režim vede krutou bratrovražednou válku (nazývá je separatisty). Ukrajinská armáda (a s ní spolupracující bandité Pravého sektoru) na rozkaz samozvaných vládců z Kyjeva masakruje své spoluobčany – rozpoutala proti nim opravdový teror !

  • Americký převrat na Ukrajině
    V únoru 2014 došlo na západní Ukrajině, především v Kyjevě, k řadě demonstrací a nepokojů, vyvolaných masovou propagandistickou kampaní nacionalistických sil (a režírovanou tajnými službami ze západu, především z USA; záminkou bylo odložení podpisu smlouvy s Evropskou unií). Centrem těchto událostí se stalo Náměstí Samostatnosti uprostřed Kyjeva – Majdan Nezaležnosti, zkráceně Majdan (z arab. majdan, maydan, meydan, midan = náměstí, větší prostor, park). Najatí ozbrojení provokatéři vyvolali přestřelky s policií, několik lidí bylo zastřeleno, to vyvolávalo další vlny vášní a násilností.
    Tyto nepokoje a demonstrace vyústily fašistickým pučem *) který násilně svrhl stávajíci řádně zvolenou demokratickou vládu s prezidentem V.Janukovičem. K moci se dostal militantní nacionalista P.Porošenko (původně jako loutka západních iniciátorů převratu, svým fundamentalismem jim však později poněkud „přerostl přes hlavu“).

  • Po skončení 2.světové války byl v Ukrajinské svazové republice opět veškerý nacionalismus eliminován, propagovala se spíš opačná tendence – internacionalismus, tolerance a spolupráce všech národů. Rovněž vztahy s okolními státy byly na docela dobré úrovni a byla reálná šance postupně zapomenout na dřívější spory a nepřátelství. Situace se však začala měnit po rozpadu Sovětského svazu.
    Rozpad SSSR, rozpuštění Varšavské smlouvy, expanze NATO
    Po rozpadu SSSR došlo i k rozpuštění Varšavské smlouvy, bohužel však nikoli paritně i Severoatlantické aliance NATO. Bylo jen neurčitě přislíbeno, že se NATO nebude rozšiřovat na východ, že byvalí členové Varšavské smlouvy nevstoupí do NATO. Rusko pak nabízelo západním státům dohodu o spolupráci a mírovém partnerství, které by překonalo rozpory z minulého období „studené války“. USA to však nepřijaly, přiklonily se k pokračování „studené války“ proti Rusku a místo dohody zrežírovaly vstup téměř všech bývalých členů Varšavské smlouvy do NATO

  • Letmý nástin historického pozadí
    Historické kořeny státního uspořádání na rozsáhlém území obývaném východními Slovany spadají do 9.-11.století, kdy zde vznikl „federativní“ konglomerát několika knížectví (později nazývaný Kyjevská Rus), které se bránily proti tatarským a mongolským nájezdům. V 16.stol. se jednotlivá ruská města sjednocovala pod Moskvou (významnou úlohu měl i Novgorod), z čehož vzniklo Ruské carství. Rusko se pak dělilo podle jazykových skupin a území na Velkorus, Bělorus a Malorus. Název Ukrajina tehdy znamenal pás pohraničního území Maloruska – „krajina na okraji“, „úkrají“. Po 1. světové válce se název Ukrajina rozšířil na celou dřívější Malorus a po občanské válce byla r.1922 ustavena Ukrajinská socialistická republika v rámci SSSR. Kromě Ukrajinců zde žijí Rusové, menší zastoupení má Rumunská, Moldavská, Maďarská, Bulharská, Polská národnost (většina dříve početných Poláků byla vyvražděna fašistickými ukrajinskými nacionalisty).

Zobrazeno 10 - 1,831 z 1,840 (z celkových 1,872)