ATHERSTONE

Jaro už klepe na dveře,
v Atherstonu míč se válí.
Každý hráč o něj tvrdě se rvá,
ať zvítězí jeho družstvo v dáli.

Hluk a řev se ozývá v ulicích,
všichni chtějí míč získat pro sebe.
Kde je míč, tam je i sláva,
ať už hraje kdokoli ze stovek lidí.

Vlajky se vznášejí nad hlavami,
fanoušci se těší z každého gólu.
Hráči se snaží své týmy vést k vítězství,
jejich úsilí nezná hranic a kolu.

Tak zazní zvuk výkopu, a hra začíná,
srdce se bouří, adrenalin zuří.
Zde v Atherstonu hraje se ball game,
a každý, kdo ji zažil, ví, že se to stojí za to.

Tak ať vyhraje ten nejlepší tým,
ať je sláva dána k dobru celému městu.
Ať Atherstone ball game je vždycky zážitek,
ať se v něm každý najde jako v kouzelné pohádce.

Svobodová.

BÁVO

Empětétřicetdevědět bylo vozidlo, které excelovalo,
V rychlosti, síle a kráse, a kdekoliv ho vidět bylo,
Stal se klasikou, která navždy bude žít v srdcích lidí,
Empětétřicetdevědět, nejlepší „emco“ co kdy bylo,
to potvrdí všichni co vědí.

Svobodová

VRAŽDY A HOUPAČKY

V severokavkazském městě Cherkessk,
Útočila banda čtyř s holemi a křesadly ve zbrojním zápřahu,
Útok na soudce, zástupce ministra financí a dva další muže,
Loupež osobního majetku, týrání, zranění bez přestání.

Oběti v nemocnici končí s mnoha zraněními,
Útočníci jsou zatčeni, stíhání pro vraždu, těžké ublížení,
Spravedlnost musí být naplněna, trestu se nedočkají prominutí,
Dětské houpačky zejí prázdnotou, jako jejich duše.
Aby mohli sloužit jako příklad zla,
kterého se lidé budou bát se dotknout.

Svobodová

SMRT BEZ VAROVÁNÍ

Uprchlík z vězení, teprve co propuštěn,
Na ulici zakopl, padl na hlavu s nenadáním,
Kartelový gangař udeřil, zemřel bez vysvětlení,
Bez šance na život, smrt neúprosná, neodvratná.

Svobodová.

Dobrý den, pane Košíku,

když to nezruinuje můj důchod, ráda se zapojím do předplatného.
Můj vnuk říkal, že když přihodíte Woocommerce a subscription rozšíření, můžete to rozjet hned.

Díky a jsem s úctou
Svobodová

A stařenka credit za tento skvost nedostane. 🙁 😀 😀 😀 😀

Co když jsem to točila já?

Takhle to měl můj syn, když se vrátil z vojny. Ale byl už zasnoubený a jeho snacha mu pomohla se „umýt“. Nechápu tyto výživné praktiky.

Taková krásná mlaďounká slečna. A co se s ní stalo po porodu. Já se tak rozhodně nechovala. Po 6ti nedělí jsem mazala do práce a manžel se staral.

@ironmaidenman My jsme to v těch dobách tak nebrali. Ti muži nám imponovali… ačkoliv to nebylo vždy nejlehčí.

Třeba když můj muž seděl za mřížemi, nesměla jsem se po času celé doby co tam byl malovat, oblíkat se a nebo si lakovat nehty.

Také mi nebyly příjemné jeho milenky. Naštěstí jsou tyto časy dávno za mnou. Můj muž byl zavražděn a já držela mafiánský smutek 7 let. Poté jsem poznala svého druhého manžela, se kterým jsem založila rodinu.

Ta žena nalevo od něj s tím záběrem na ty nohy jsem já.