Já to zažila v Teplicích., 1.1. v 7 hod. ráno., při venčení mojí fenečky. Dva se rvali, jeden druhého hodil do vozovky. Kdyby za rohem od pošty jelo auto, bylo po něm.Najednou běželi ke mně. Moje zatmění, jednoho ruka chtěla sáhnout na moje zlatíčko a ruka druhého se mi sápala po ňadrech. Začala jsem řvát, vytáhla to, co nosím od otcova a později i mého přepadení. Není to spray, ale teleskopický elektrický obušek. Asi nečekal, že o kolik let starší ženská, tohle udělá. Ale když mě chytne amok, je lepší zmizet. Odpoledne mi známá říkala, že na mě koukala z okna, že se nebojím takových gaunerů. Ne, já musím zvítězit, nenapadám, ale bránit se budu jakkoli. To mě učil Tadeášek. Už odmládí nikoho nesnesu za sebou, on také ne. Teď je ve vězení na ošetřovně. Ve škole, park, sad, chodili jsme se koupat, bylo už moje 1 přepadení, 14let, zachránil nějaký pán, dal mu tyčí zezadu do hlavy.

Nevím proč se takhle zdržuje vybavováním. Měla by s ním jet rychle k doktoru.

Tomuto příspěvku byla udělena Vémolova pečeť kvality 👌🏻

@Pajafous Protoze chce. Foodora

@Mgr.Svobodová,CSc. Nic se neděje paní Svobodová, jsme lidi a děláme chyby. V podobném duchu byste měla poučit i vašeho vnuka a následně mu dát ptákem přes prsty.

@Mgr.Svobodová,CSc. ….a tom VIP salónku nám dali párek a pivo do kelímku, jen hořčice mohlo bejt víc.. viďte?
Mám radost za Vás paní, jak se vám to vydařilo

Kdysi dávno jsem se s Vámi o můj příběh již podělila. Vždycky říkám, že život je soubor náhod a štěstí. To, co jsem zažila v roce 1967, byla pravda, ale ty detaily, jo, to byla dobrodružství! Vzala jsem si s sebou mou starou matku na výlet do Peru. Byla to naše první dovolená v cizině.

Během letu nám šel blesk přímo do křídla. Skoro jsem se nezmohla na slovo, ale moje matka se na mě usmála a řekla: „Doufejme, že to bude v pořádku.“ A pak dodala: „Myslím, že tohle není ten nejlepší čas na to, aby jsme šly nakupovat.“ Vždycky měla smysl pro humor, i když to bylo vážné.

Najednou jsem byla mimo letadlo, padala jsem z oblohy, cítila jsem déšť a bláto ze země. Když jsem přistála, byla jsem mokrá a špinavá. Strávila jsem několik dní v džungli, kde jsem se setkala s nejrůznějšími zvířaty, a ano, i pavouky! Naštěstí jsem narazila na vesnici, kde mi pomohli místní obyvatelé. Byli to milí, dali mi jídlo, ale večer mě žel bohu zneužili. A až pak mě odvezli do nemocnice, kde jsem se zotavila.

Badgers, Badgers, Badgers, Badgers, mushroom, mushroom!

Mu mohli dát takové ty kolečka 🙂

Dobrý den, pane Košíku,

když to nezruinuje můj důchod, ráda se zapojím do předplatného.
Můj vnuk říkal, že když přihodíte Woocommerce a subscription rozšíření, můžete to rozjet hned.

Díky a jsem s úctou
Svobodová