Tahle nemilá věc se mi stala na střední škole, kdy jsem přišel do školní jídelny po střevní chřipce a na oběd bylo zelí. Samozřejmě mě to chytlo při cestě domů v autobuse kde v letním dni bylo parno jak hovado. Do kalhot jsem pustil už v autobuse protože to nešlo ani za kokot udržet a při výstupu jsem našel hned první křak a šel srát, všichni při cestě okolo to slyšeli snad i viděli. to mi bylo u prdele, jak říkám zamrdat si je fajn, ale pořádně se vysrat to je kurva k nezaplacení.

Tahle mrzutost se může stát každýmu a osobně mám reálnej strach, že to (s mým zažíváním) jednou přijde i na mě a nezbyde mi, než to vysypat na prvním možném místě. Pak už jenom doufat, že nebude poblíž nikdo s kamerou nebo aspoň nepůjde na videu poznat můj ksicht 😀