@Ututyt Neznáme se náhodou osobně? Padá z tebe něco podobného, co z mého kamaráda 😁. V rámci anonymity aspoň region. Já – Vyškov. Jinak s tou matematikou je to zajímá úvaha. Já si ji představuju jako jazyk. Svět běží na zákonech, které se matematikou dají popsat a my se tento jazyk teprve učíme.. takže podle me objevena. Emzak přijde na stejnou matematiku při zkoumání přírody. To že použije jiná známínka, nebo třeba úplně jinou formu je putna. Zákonitosti budou stejné

@Ututyt Pointa byla, že se bavíme o vzdálené budoucnosti a neporavnaval bych to s dnešními možnostmi a kocabkami. Často se v historii našlo spousta mudrů co tvrdily, že to nepůjde, než se nasel blbec, co nevěděl , že to nejde a udělal to. Sám Oppenheimer byl jeden z největších kritiků termojaderné bomby.. tvrdil že to nejde. Záření se nikdy nevyhnes úplně..ani tady na zemi. Úkol je stáhnout ho co nejníže tak, aby se s tím dalo žít, případně množit se. Možností jsou hory a já na to nahlížím z pohledu neandrtálce. Co já vím.. třeba ta posádka vůbec nebude potřeba. Odservisuje a odpilotuje to robot a 30 let před alfa Centauri začne vyrábět děti ze zkumavky, který byli do té doby hezky zamrazeny za metrem olova.

@Ututyt Během cesty na nízkou orbitu proletas přez van allenovy pásy kde dostaneš mnohem větší mrdu vlivem zvýšené koncentrace právě kvůli magnetismu země. Olovo nebo zlato je fajn, ale taky to může být průser. Pokud ti to trefí jádro, tak to paradoxně vytvoří spršku neutronů, která není úplně košer. Proto se používají kompozity. Je potřeba si uvědomit, že nejde jen o gamma. „Kosmické záření“ je zavádějící pojem, protoze se mezi něj řadí i např sluneční vítr, který neni zářením ale proudem jader letících podsvětelnou rychlostí. Tady se ale bavíme o fóliích. Budu se opakovat, ale bavili jsme se o obřím scifi korábu, kde na to stínění budeš mít mnohem širší možnosti. Další věc je že tolerance na to, kolik jako astronaut můžeš dostat než jdeš do důchodu je celkem nízká. 600-1000mSv(záleží jestli si chlap, nebo ženská.. a taky se to liší dle agentur) pokud bys žil třeba ve Finsku, kde je silná přírodní radiace (radon) tak se na to dostaneš asi za 10 let a žijou tam.

@.VlCTORlUS. Ok.. to bych nečekal (30mid) těch +-90 je určitě r(poloměr)? Já měl za to že d

@.VlCTORlUS. Nejvzdálenější hvězda 60mid ly? To se mi nějak nezdá. Nedávno jsem se setkal s tím, že se popisuje vzdálenost objektů jako jejich aktuální poloha s připočtením expanze. (To co ty pozorujes třeba ve vzdálenosti 10mid ly je nyní např 40mid ly.. reliktní záření které je v optice nejzazší pozorovatelné místo pozorujeme sice nějakých tich 13,3 mid ly daleko, ale ve skutečnosti se ten prostor nachází aktuálně 45 nebo kolik.. plus pokud vím tak v ty nejvzdálenější objekty co pozorujeme jsou spíše kvasary.. možná nějaký obří galaxie. Hvězda je moc slabé světýlko.. třeba se pletu

@pan.Jaroslav.Crha.gIT Já nevěděl, kam až to sci-fi natahovat 😁. Warp by byl fajn no. Teď celkem nedávno jsem četl o úvaze, z které vyplívá, že na warp by nebyla ani nutná ta „exotická hmota“.. ale stále jsou tam potřeba opravdu šílený energie. Ale klidně si můžeme pokecat i o Star treku. Filadelfský experiment 🤔 není to to s tou lodí? Jesli jo tak to považuji za fake

@Ututyt Ano. Tady ten myšlenkový experiment – horizont pozorovatelného vesmíru popisuje oblast která je pochopitelně daleko za reliktním zářením. Jsme schopni dohlédnou až tam na mladej horkej vesmír (cca 13,3 mid ly tuším), to je hoodně daleko. Je jedna ještě mnohem více omezující hranice, které se říká kužel světla (pokud připouštíme že c je limitní)

@Ututyt Neznám důvodu proč by člověk nemohl letet třeba 1procentem c. Proč? Co se týče kosmického záření – loď kterou popisuju není lehoucka skořápka pro pár členů. Téměř všechno se dá odstínit (na úkor hmotnosti lodi). Plášť z kompozitu, kde se každá vrstva zaměřuje na jinou frakcí záření. V širokém spektru energií od elmag až po protony. Dost pomáhá i voda, nebo sklad spotřebního mat.okolo habitatu. Kosmické záření je velkej problém, ne že ne, ale znovu – loď kterou popisuje bude silenej gigant ve vzdálené budoucnosti, tam myslím nebude takovej problém dostatečné stínění. V komentáři níže mě říkáš, abych si o tom něco zjistil. Doporučím ti přednášku od Vladimíra Wagnera o kosmickém záření. Nevím odkud cerpas ty, ale věřím že většího pasáka na danou tématiku v češtině nenajdeš

@.VlCTORlUS. To přirovnávání k Voyageru mě přijde, jako by si kromaňonec vyrobil rogalo z mojí předkožky a tvrdil, že je kktina, že někdy poletíme přez Atlantik, protože on jakožto nejlepší letec v historii uletěl jen 25m.

@.VlCTORlUS. Která je to ta nejrychlejší vesmírná loď? Myslíš Voyager, který dosáhl tuším 120km/s? Tento argument slýcham často, ale když si představím, že by byl někdy ve vzdálené budoucnosti takovej megaprojekt, tak ta loď asi bude trochu jinde.. bude mít spoustu času na manévr a nějaký lepší pohon než raketový motor (co já vím, anihilace, štěpení, fúze, nějakej obří iontovej nebo nějaká exotika) tzn. Dosáhne mnohem vyšší rychlosti.. třeba i nějaký to procento c. A další věc – ok bude to trvat třeba generace než bychom tam doletěli. Potom bude muset ta loď muset mít trvale udržitelné podmínky k životu. Co já vím: zásobu energie po kkt recyklaci vody, vzduchu, hydroponie, chlívky 🤷😁. Není taková loď už sama o sobě kolonií? Je pak potřeba létat až k tomu sousedovi?