@pan.Jaroslav.Crha.gIT Tak jasný, že to není jen o olovu – uvedl jsem jen jeden příklad za všechny, protože by se mi to stejně nevešlo do jednoho komentáře. Druhů a variant střeliva je fakt tři prdele. Každopádně udávanej Vstřel je divnej i přestože střílel celoplastem. Ale je fakt, že do lidské lebky jsem ještě nestrilel 😁, tak to nemůžu úplně vyvracet.

@pan.Jaroslav.Crha.gIT Když to srovnám třeba na ruce, tak u normální celoplášťové střely ti prostřelím ruku v místě svalu. Na obou stranách budeš mít dirku a po takovém zasahu může proběhnout celkem pohodová rekonvalesence a sval se bude dál hýbat. Pokud použiju projektil s řízenou deformací tak na jedné straně ruce budeš mít dirku jako v předešlém případě, ale z druhé strany dojde k vytržení třeba poloviny nebo celého svalu, ven z těla pryč a budeš tam mít jen kus pahýlu a už se v životě nenajíš vidličkou, protože nebude existovat zpusob jak ten sval dát dohromady, bude doslova roztrhaný na malé kousky cik cak.
Ještě existuje jeden typ střel, který se s těmito zaměnuje a to jsou hydrošokové, které maji v hrotu projektilu dutinku. Při výstřelu se v dutince nahromadí tlak vzduchu, který po vniknutí do objektu a zpomalení projektilu se vypustí do objektu. Funkce je taková, že vzduchová bublina zvýší mžikově tlak v krevním řečišti a poprasakají ti žíly v celém tělě a ty vykrvácíš sám do sebe.

@roumen měl celoplášťový ogivinální projektil. Tak jak kulka vstoupí do objektu, tak se převážně celá dostane v celku z obejktu ven pokud má dostatek kinetické energie. Protože ji vesměs nemá co zastavit, tak zákon setrvačnosti ji unáší dál objektem až na druhé straně vyletí velkou rychlostí a klidně je schopna poškodit další objekt za prostřeleným objektem.
To co máš na mysli ty jsou projektily s řízenou deformací, kterých je celá řada. Není pravda co píše kony, že to je jen o olovu, používají se různe materiály a různé verze. Ale nepleť si to se střelou typu dum dum apod, protože to jsou hydrošokové střely. Projekty s řízenou deformací vnikne do objektu vcelku, ale vlivem odporu vnitřních částí se rozpadá na menší kousíčky, které změní svůj směr podle toho jak se prořezávají objektem a tím zpomalují svou rychlost a předávají ji objektu. Všechny části poté působí ve větší ploše a dochází tak k vytrhávání celých kusů objektů směrem ven. Proto se jim říká projektily s vysokým ranivým účinkem.

@K0ny Brokovnice s předáváním energie mozku problém nemá a bejvaj pak docela efektní záběry.

@roumen Výstřel bývá větší – Vstřel je jen dírka. Střela po dopadu předává svoji energii do zasaženého cíle. Záleží na ráži a typu střeliva. Každé se dělá za jiným účelem. Třeba lovecké má za úkol předat co nejvíce energie zvěři a proto se dělá s olověným jádrem- po dopadu se měkké olovo deformuje (dělá se jakoby hříbek) tím předává více své energie a má maximální ranivý účinek. V tomto konkrétním případě těžko říct, ale taky mi to víc přijde že se střelil do temene. Asi se bál o tu sousedovu vanu 🤣. To co jsem psal nahoře platí spíš po zásahu do tkáně a ne do kosti (lebky) navíc mozek je moc řídkej aby došlo k nějakému velkému předání energie 🤔

@roumen Myslím, ze ses trefil. Jako trefil se on, ale víš jak to myslim.

Není to obvykle naopak? Malý vstupní otvor a na druhé straně díra jak dodiri? Je tu nějaký střelec, co by mne poučil?

Na tej prvej fotke vyzerá ako Rudolf Hrušínský.

Asi ho dohnaly výčitky svědomí. Jestli měl 70-letý němec rezavý ruský Tokarev, tak věkově to odpovídá službě u východoněmecké Stasi. Možná se znal s Putinem.

Asi mu přišel nový rozpis záloh na plyn.