Zobrazeno 10 - 1 z 10 (z celkových 4,759)
  • @MegaFrajer Je přirozené, že s věkem se kostra sesedá, někdy i o pár cenťáků, když má dotyčný hovno výživu a málo vápníku.Rozdíl je i ve výšce ráno či večer, měřit se má ráno. Ale minimálně těch 196-7 mám. Podařilo se mi pomalu po roce a půl zhubnout ze 135 na 125 kg, rád bych to časem dotáhl na 120. Princip je jednoduchý, žeru všechno jako dřív, jen menší porce a hlavně se nepřecpávat jak dobytek, už vůbec ne večer. Jo a za žrádlo tak utratím měsíčně o nějakou tu tisícovku méně, takže to má i takový efekt. Jak říká moudrost předků, jez do polosyta, pij do polopita a budeš zdráv dlouhá léta. Asi tak.

  • @Khallim Ja si pamatuji jak na zakladce nvm ktera trida, ale urco prvni stupen, byl typek v me tride… Delal mi naschvaly a pamatuji si, jak jsem poprvenapsal ‚milostny dopis‘ holce, co se mi libila, samozrejme decka jsou decka a tehda z tho byla prdel pro dve tridy, pac ta holcina byla z druhe tridy a ten dopis se dostal k tomu typkovi co se do mne navazel… Dopadlo to tak, ze v satnach (ty stare s pletive na prezuti a poveseni bundy) si otevrel hubu a dal jsem mu takovou ranu do obliceje, ze sletel, primo zady na roh te lavice co tam byla a pravdepodobne si jeste vyrazil dech a nemohl se zvednout… S nami pri tom konfliktu byl spoluzak co hned letel pro ucitelku, nastesti to dopadlo dobre pro oba z nas a od te doby uz zadny konflikt mezi nami nebyl… Dnes bych dost mozna sral na nasledky a rovnou toho zmrda prizabil, protoze nenavidim lidi a nevychovany namachrovany zkurveny zmrdy/kurvy jeste mnohem vic…

  • Zažil jsem taky, přišel si se mnou na základce něco vyřídit týpek, v zádech x kamarádů, který se přišli podívat jak mi naloží. Seděl jsem, kreslil si, on stál před lavicí, nejdřív mi pustil asi dvě, nechal jsem to bejt, tenkrát se mi zabil strejda a to poslední na co jsem měl náladu, tak řešit nějakýho kokůtka, dali pryč i tu mojí lavici, furt jsem seděl, pak mě začal hlava nehlava bít a to už jsem si v hlavě řekl, že ani hovno, nakonec jsem s nim doslova vytřel třídu a nakonec ho mlátil a všichni ty jeho kamarádi co přišli s ním se mě snažili odtrhnout, kdybych možná měl něco po ruce, tak bůhví co bych v tom zatmění udělal. Prostě jen určitej bod, kdy si člověk řekne že už není co ztratit a začne se bránit, stejně jako ty ženský, doma co frajera nakonec pobodaj, protože už mají dost domácího násilí. Vsadím se, že si ta prošpikovaná příště rozmyslí, než někoho začne šikanovat, stejně jako ten týpek co přišel za mnou už byl potom jak mílius.

  • @PondelniPicus Mě už jako malému otec vštěpoval, že pokud mě někdo napadne, nesmím se dát a musím se bránit, i když protivník je silnější. Že není ostuda dostat na držku, ostuda je, pokud i protivník neodejde též s nějakou újmou. Tím jsem se vždy důsledně řídil a přesně, v každém kolektivu (nová třída, nový tábor atd.) byl nějaký hajzlík, testující si půdu, takže když zjistil, že pokud se naveze do mě, i on skončí s problémy a od té chvíle jsem měl klid. Byly dál nějaké kecy a urážky, ale fyzicky se už nikdy neodvážil.A od sedmičky, kdy jsem byl ze třídy největší a nejsilnější, už nebyly ani ty kecy. Otec jako bývalý boxerský přeborník Sev.Moravy mi dal v 6. třídě základní výcvik, takže pak při konfliktech žádná strkanice, rvačka, šel jsem rovnou tvrdě na pěsti a toho se všichni báli.Ano,byly i poznámky a v šestce v pololetí 2 z chování za vyražený zub a monokl jednomu pitomci, ale to naši přešli v klidu, jen že se mám příště mírnit.

  • Byl jsem šikanován ale taky jsem šikanoval. Dysfunkční rodinné prostředí a predátoři ve třídě hned na tobě poznají, že jsi slabej kus. Pak se karta obrátila, no dodnes na to nejsem pyšnej.
    Dnes jsem už jen pohodový incel, co píše blbé komentáře dodiri a honí si u sebevražd.

Zobrazeno 10 - 1 z 10 (z celkových 4,759)