To nevymyslíš, to prostě musíš být černá huba, aby jsi zabil kolegu negra v práci. Nešlo počkat až budou někde v ghettu doma. Nejlépe před kamerami v práci a šéfovi se vymluvit jak fetka na dojezdech, že po něm šel kolega. Prostě typická negrovina, už celkově byla chyba najat dva opičáky na stejné pracovní místo, konkurence mezi opicema je silná, nejsilnější mrdá, tady se prostě dva tupí opičáku jenom zase a opět dohadovali o kundičky těch smradlavých negryň. A celkově je ta amerika pošahaná, něco si před skoro 200 lety přivezli z afriky, naučí to mluvit, používat předměty negrům nejvhodnější a dají tomu normální práci co tohle zkurvisinstvo negerské může zvládnout a dneska jim dávají práci v bezpečnostních složkách, dopřeji jim vzdělaní, takže z opice je asi člověk a největší chyba bělochů bylo negra naučit používat zbraň. Takže jsme hnedka v piči.

Snad si z něj čeští youtubeři vezmou příklad

@Chrochtalek Zadrhnite kohútiky pre všecku pakáž aj tú z “ Horných Uhroch “ a máte to vybavené !!!! Jasné,že keď Jožo Karcsányi z celú čiernu rodinú z Dolných Orešian pri Košiciach prínde do Prahy pýtať „KAČKY“ a vy mu úctivo hneď dáte na účet,tak sa vôbec nečudujteeeeeeeee vy kokoti,že ich tam máte toľko !!!!!! Toľko nečeskej pakáže v čechách

Mít zbraň s takovým rozptylem a stejně se netrefit je vlastně už taky skoro forma umění. Jinak jsem rád, že Evropa může taky přičichnout k pletkám, který měly zůstat ve smradlavé Latinské Americe, děkujeme.

V horách, kde vítr zpívá své písně,
kde květy rozkvétají ve své kráse,
zrodila se láska čistá, věrná,
mezi čobolem a baranem, v tiché kráse.

Čobol, pastýř s očima jasnýma,
každý den své stádo vedl vpřed.
Baran, silný, hrdý, srdce vřelé,
vždy stál po boku svého přítele.

Jednoho dne, když slunce západ chystalo,
čobol a baran se na louce zastavili.
Pohledy jejich se setkaly v tichu,
a v tom okamžiku si navždy přísahali.

Láska mezi nimi, jak horský pramen čistá,
proplétala se každým jejich krokem.
Čobol svou něžností barana chránil,
baran svou silou čobola opatroval.

Ve dnech slunečných i v bouřích temných,
spolu kráčeli, láskou spojeni.
Čobol svou píseň baranovi zpíval,
baran svým bečením odpovídal.

Večer při ohni, kde hvězdy svítily,
vyprávěli si příběhy o lásce své.
Čobol s baranem, dvojice vzácná,
v horách jejich láska věčně trvá.

A tak spolu žijí, ve vzájemném objetí,
čobol a baran, v lásce a harmonii.
Jejich příběh v horách stále zní,
o lásce velké, co nikdy nezanikne.

@cicinamájová Tak možná ovconauta

Slovenský vesmírný program.