Napadají mě tedy jenom dvě: samovznícení starosty Varšavy v roce 1546 a ve 12. století incident v Burgundsku, kdy pršeli sledi.

Tak toto jsem opravdu ještě neviděl. A asi by me to ani nenapadlo. No nic, jdu do zverimexu. Kamarád tam pry něco potřebuje.

Přijde hrbatý do knajpy a nemá hrb. Ptají se ho, jak se to stalo. „No šel sem v noci přes hřbitov a potkal sem smrtku. Ona se mne ptá:“ „Máš hrb?“ „Mám.“ „Tak dej.“ „No a byl sem bez hrbu.“ Slyšel to slepý a říká si, že když hrbatému sebrala hrb, tak jemu vrátí zrak. Vydal se na hřbitov a potkal smrtku. Ta se ho zeptala: „Máš hrb?“ „Nemám.“ „Tak tu máš.“

Tyhle „lovci“ maj úplně u prdele dobro děcek, jen si to vybrali jako záminku, aby mohli ukojit svoje zvrhlý myšlenky, stejně jako je chtěl ukojit ten dědek. Paradox ale je, že když vidím ty jejich dětský rány a kopy, tak kdyby děda na tu jejich hru nepřistoupil a bránil se, tak je možná ještě zažene do lesa.

Chtěl jsem napsat jaký kreteni koukaj na ožralého frajera co chčije v pokoji , a vlastně na něj koukám teď taky ..