@KrotitelHoven *infekční

@scorp18 záleží kolik jednotek a co to je za typ inzulinu. Novým nejmodernějším inzulinům začíná nástup do 10ti minut, vrchol začínaní po půl hodině, působí několik hodin. Takže teoreticky když ti píchne 50j z pera z tohodle inzulinu, tak budeš potřeba potom pokrýt 500g sacharidů (mladý člověk bez inzulinorezistence) v následujících několika hodinách, s tím, že ti glykemie pozvolna začne klesat již za řádově minuty = ideálně začít pít co nejdříve hromadu jednoduchých cukrů, ještě než přijede RZS, protože za 15 a víc minut už může být pozdě. Současně s tím se ti ale začne aktivovat spousta kontraregulačních hormonů který ti začnou zvedat glykémii, což ti dá trochu času.

Zajímavý, na medicíně jsme se učili že je to jediné onemocnění se 100% letalitou..

Každý krvácení se nakonec zastaví…

@Jenick79 Kolego stojím si za svým, pokud todle vzniklo na podkladě sekundární bakteriální infekce herpetických vezikul které tam jsou i vidět, nenapsal bych do papírů karbunkl. Chápu ale váš pohled a jak to myslíte, – charakter, lokalizace, typický pacient, léčba… „je to prostě karbunkl“. a asi i máte pravdu…

@Jenick79 Todle není karbunkl, ten vzniká jinak.
Todle byly primárně herpetické vezikuly, sekundárně infikované bakteriemi.

@Dodirikral Záleží na typu a místu anastomosy (co a k sobě spojuješ)
Šiješ to jemně, pevně k sobě, střevo je prázdný (když to je plánovaný) není v něm žádný tlak, fibroblasty tam začnou dělat fibrinový sítě a zpevňovat to ve chvíli kdy to spojíš, na podkladě zánětlivé reakce a začíná reparační proces.
Pacienti maj dietní režim, aby se střevo „mechanicky nezatěžovalo“ na určitých anasatomosach se dělá zkouška těsnosti (air leak test), jestli neuniká vzduch pod vodou, vzduch foukneš rektem.
Leaky stávají, je to blbá komplikace vyžadující reoperaci.
Samozřejmě když bys to „pořádně natlakoval“ čímkoliv tak to prosakovat bude.

@Dodirikral Záleží na typu a místu anastomosy (co a k sobě spojuješ)
Šiješ to jemně, pevně k sobě, střevo je prázdný (když to je plánovaný) není v něm žádný tlak, fibroblasty tam začnou dělat fibrinový sítě a zpevňovat to ve chvíli kdy to spojíš, na podkladě zánětlivé reakce a začíná reparační proces.
Pacienti maj dietní režim, aby se střevo „mechanicky nezatěžovalo“ na určitých anasatomosach se dělá zkouška těsnosti (air leak test), jestli neuniká vzduch pod vodou, vzduch foukneš rektem.
Samozřejmě se leaky stávají, je to blbá komplikace vyžadující reoperaci.

@deTox Musíš vypustit velký, je to riziko sekundární infekce. To koagulum je živná půda pro bakterie.

@qwertzuiop jednoduše, ideálně člověk na Warfarinu, který je nad terapeutickým rozmezím („předávkovaný“), má několiknásobně prodloužen protrombinovaný čas (za jak dlouho se přemění protrombin na trombin – za jak dlouhdo se vytvoří koagulum).. a spadne na koleno, bok, kamkoliv…

Vzhledem k tomu, že nad 80 let má 10% lidí fibrilaci síní a dostávají léky na ředění krve (předtím Warfarin, teď spíše novější perorální léky na ředěný krve), tak to není uplně raritní 🙂