Měli štěstí jako já. Spadla jsem v roce 1967 do peruánské džungle po zásahu letadla bleskem. Moje matka, která seděla vedle mě, řekla: Doufejme, že to bude v pořádku. Poté řekla… je konec.Další věc, kterou jsem věděla, že už jsem nebyla v kabině. Byla jsem venku pod širým nebem. Neopustila jsem letadlo, ale letadlo opustilo mě. Byla jsem úplně promočená, celá od bláta a špíny, protože silně pršelo celou noc a den. Asi po třech dnech mezi pavouky, jsem se dostala do jedné obydlené obce, kde se mě ujali místní. Bohužel to nebylo zadarmo, večer se na mě všichni opakovaně vystřídali a až potom mě odvezli do nedaleké nemocnice. Ale přežila jsem.

Náraz byl tak mohutný, že tlaková vlna obrátila kameru

Ženská se sice měla rozhlédnout, ale co je důležitější je, že ten čobol ve fábii jí měl dát přednost.

Jeste ze ziju v zemi, kde je zastavovani na prechodu naprosta automatika. Vidi chodce, jak se blizi k prechodu uz asi z 300m, vi ze ma prednost a stejne to pali jak takovej kokot dal. Copak na znacce stop nebo dej prednost v jizde taky veskery pravidla silnicniho provozu nasrat, hlavne aby byl o 15s driv v mcdrivu a dal zil svuj nezdravej zivotni styl?

1.2 htp neumí ani rozmáznut chodce. 😄

@Husita Do západu slunce…

Lidi, co jdou suverénně do silnice a ani se nepodívají, přišli o pud sebezáchovy.

@jdxx1756 A ještě musíš stihnout sbalit supermodelku a pak odjet v autě bez střechy.

@Trautenberg Za to ty bys tam proti přesile čtyř zmrdečků nebojácně vlítnul, jednoho po druhým sejmul, a pak bys v klidu odešel před barák si dát cígo a počkat na policajty.

Stehna jak terénní krocan a ten ksicht jak každá druhá nvm nic moc, ale pochcal bych ji asi