Zobrazeno 10 - 11 z 20 (z celkových 46)
  • @Dawsonxy Tvl… čedičový lom je od Nan Madolu 1,5 km
    Musíš jaksi vzít v úvahu, že se na těchto stavbách podílely desetitisíce pracovníků. A zrovna u Nan Madol je prokázáno, že stavba trvala přes 500 let!

    500let a desetitisíce lidí! Ten 50 tunový čedič tam klidně mohli táhnout 20 generací, chápeš? Oni ho nepřesunuli za den.

    Čas a lidské zdroje.

  • @Dawsonxy Kdo a jak postavil Nan Madol?

    Tož normálně ho postavili lidi. A jak? No normálně na sebe skládali kameny. Teda hned potom, co odebrali korály z jednoho místa a přesnuli na druhé aby vznikly umělé ostrovy.

    V jednoduchosti je krása a síla. Na tom co má jednoduché vysvětlení prostě není moc co vymýšlet. – Páky, válce, plováky, klíny…. a lidské zdroje.

  • @Dawsonxy Proč by to nemělo dávat smysl? Chtěli to otevřít a v té době se dynamit používal snad skoro na všechno, takže to dává dokonalý smysl. – Dynamit byl často používán při archeologických pracích v 19. století, kdy byly metody a standardy archeologického průzkumu méně vyvinuté než dnes. Použití dynamitu bylo často motivováno rychlostí a efektivitou, nikoliv přesností či ochranou památek.

    Ano, všechny civilizace zažili úpadek, ale ty civilizace které dáváš dokupy dělí tisíce let.

    Ano, porovnám moderní věk se starodávným Egyptem, protože ti říkám, že to dneska můžeme postavit levou zadní.

    Na zvedání používali rampy, páky a na přesun třeba sáně.

    Mnoho pyramid bylo vykradeno ještě v antice.

    Megalitické stavby a pyramidy po celém světě jsou výsledkem lidské vynalézavosti a schopnosti přizpůsobit se a využívat dostupné zdroje a technologie.

    Kámen dělili jednoduše za pomoci dřevěných klínů.

    Hledáš v tom složitosti jako mimozemšťany nebo zaniklou civilizaci s lepšími technologiemi.

  • @Dawsonxy K tomu tvému vchodu: Vchody byly často uzavřeny a zamaskovány, aby se zabránilo vykradení. Prioritou bylo zabezpečení a ne estetika.
    Vnitřní prostory, zejména ty určené pro faraona, byly zpracovány s větší péčí a přesností. Tento rozdíl odráží hierarchii důležitosti různých částí pyramidy.

    Použití dynamitu pro rychlé odkrytí byla v 19. století jasná volba.

    Kamenná vana, byla navržena tak, aby ochránila mumii faraona. Honosnost v podobě zdobení byla často vyhrazena pro hrobky v Údolí králů, zatímco pyramidy sloužily jako monumentální symboly moci.

    Spousty firem je dnes schopnu tu „vanu“ udělat mnohem přesněji.

    Zkus si spíše hledat články a videa o tom jak to jde udělat a jak to udělali, a ne konspirační videa o tom, jak to udělat nejde 😉

  • @Dawsonxy Ta civilizace nebyla dále, jen měla čas a lidské zdroje.

    Měli spoustu času a motivaci, jak náboženskou tak sociální tak i ekonomickou.

    Jejich stavby byly výsledkem organizované pracovní síly, pokročilých stavebních technik (na tu dobu), dlouhodobého plánování (třeba i několik generací) a hlubokých znalostí místních podmínek. Moderní lidstvo/technologie tyto jejich úspěchy již dávno dávno překonaly.

    Jen šutry poskládané na sebe. Nic víc, nic míň.

  • @Dawsonxy Jsou to prostě jen šutry naskládané na sebe… nic víc, nic míň.

    Žulové kvádry o takové velikosti se běžně z lomu odvážejí již s čistě opracovanými rovnými stěnami.
    Pokud chceš přímo firmu tak třeba: Granite Works nebo Rock of Ages v USA.
    A co třeba takový Mount Rushmore? Zvládli by to staří Egypťané? Tak přesně zachytit tvář do hory?

    Dnešní beton (pořádný beton, ne ten ojebaný někde na baráku) by tu žulu klidně přežil. Jak dlouho asi bude stát Hooverova přehrada? A to je neustále pod vodou. A beton od doby té přehrady zas ušel kus cesty.

    Nejtěžší šutr v Gíze má 80 tun – Liebherr LR 13000 má nosnost 3 000 tun. Takže i ty asuánské obelisky bysi klidně vzal dva.

    Proč to stavěli? Prostě věřili v posmrtný život a tečka. Jen se celý život připravovali co nejlépe na smrt. – To potvrzuje historický a archeologický kontext.

    Že jsou další pyramidy horší nebo menší, jen značí, že Egypt ztrácel na ekonomice a zdrojích.

    Není třeba ve všem hledat nějaké složitosti.

  • @Dawsonxy Pyramid zvládne lidstvo postavit kolik jen chce – je blbost, že by to ani s dnešními technologiemi nešlo, šlo, a šlo by to dost rychle. Jen by to stálo dost peněz (500mil USD z betonu, 600mil ze žuly) a klidně by se dala postavit kousek za Brnem. Stavba by byla hotová do 5 let.
    Navstává ale otázka – „Proč by to dneska někdo dělal?“

  • @Zwire Vždyť je to úplně fuk… nějaká regulace kvůli deepfake a dezinfo, když jsou mezi námi tací, kteří věří, že je Země placatá. Ti budou věřit deepfake kravinám ať už budou jakkoli reálné či nereálné. „Normální“ člověk dnes přece nemůže věřit všemu, co vidí, dokud si to alespoň někde neověří.

Zobrazeno 10 - 11 z 20 (z celkových 46)