Zahubení neřádně nabytého plodu

Tímto deliktem se rozuměl jak úmyslný potrat, tak i vražda novorozeněte, pokud se bezpečně prokázal úmysl díte zabít. V Koldínově zákoníku (Práva městská království českého) z roku 1569 se píše, že také: „…zabíjí ta, kteráž plod ze sebe vyhání, aneb týž plod jakýmž pak koli způsobem v sobě udušuje a mrtví. Též, kteráž do záchodu, do studnice aneb jinam svůj plod mece a hází.“

Ženy dovedně skrývaly nechtěné těhotenství, pracovaly do poslední chvíle na poli i v kuchyni a rodily převážně v ústraní bez svědků. Této skutečnosti se pak snažily využít při výsleších tvrzením, že přivedly na svět mrtvé děti. Jejich tělíčka schovávaly, někdy dost naivně, ve staveních a stodolách, zahrabávaly je v lesích, na zahradách i v hnoji, házely je do studní, rybníků, ale i prasatům. V případě, že se podařilo takové dítě nalézt, byly při jeho ohledávání zjišťovány stopy násilného usmrcení. Některé ženy, vyšetřované pro smilstvo, cizoložství a podezření z infanticidia, se chovaly následně v mučírnách velmi statečně, vždyť bojovaly o život. Jestliže mučení vydržely a k vraždě se nepřiznaly a nařčení kategoricky odmítly, pak byly potrestány jen pro mravnostní delikt. V opačném případě, je většinou čekal trest pohřbení za živa:

V roce 1552 byla stíhána v Kutné Hoře kuchařka Anna, která při mučení vyznala: „… sem to dítě na prahu měla v komoře. Když zaplakalo, padla sem mu kolenem na hlavu. A potom sem je obvinula v košili a vložila sem je pod peřinu do lůže.“ Ve smolné knize dále čteme zápis, že: „…umřela pod zemí probita souc kolem.“

Soud loveckého práva na zámku Buchlově poslal roku 1569 na popraviště Kateřinu z Traplic: …když jest děťátko porodila, že jest mu hlavičku zakroutila a sviním do chlíva vnesla a svině je roztrhaly. A více nevyznala, a tak jest za své zlé skutky na smrt vzata a jest zahrabána kolem probita.“