in Historie, Zajímavosti

Mor a cholera

44 Komentářů

Zvyšování počtu obyvatel Evropy na začátku 19. století ohrožovalo život venkovanů stejně jako chudáků v evropských městech. Zemědělští dělníci často žili v těch nejubožejších podmínkách – v chalupách o jedné místnosti, namačkaní společně s dobytkem. Současníky však více znepokojovalo přelidnění ve městech. V letech 1811-1850 zažila Evropa nejrychlejší urbanizaci ve svých dějinách. Důvodem byla samozřejmě industrializace, avšak města se také rozrůstala proto, že byla zdrojem práce pro příležitostné, nekvalifikované dělníky a tradičním cílem sezónních dělníků z venkova.

Bytová výstavba nedržela krok s růstem obyvatelstva. Místo toho se budovalo jinde – plynové osvětlení bylo v Německu zavedeno ve 20. letech 19. století, v téže době dostal Berlín první dlážděné ulice. Hřbitovy se stěhovaly z center na předměstí. Stavěly se veřejné budovy – radnice, školy, muzea, ale pro chudé obyvatele se neudělalo nic. Veřejná doprava, pokud existovala, byla pro dělníky finančně nedostupná a oni museli bydlet v těsné blízkosti svých továren.

Po 18-ti hodinovém pracovním dnu se odpotáceli do svých domovů (vzali to přes nálevnu – jediné potěšení mimo sexu), kde museli spát za nekončícího hluku továren, jejichž komíny chrlily nekonečný mastný kouř a ozařovaly ulice oranžovým světlem ohňů, okna bytů a chatrčí byla polepená papírem – černým a mastným jako kouř, nábytek byl polámaný, špinavý a prožraný červotočem, pokud v nuzném příbytku vůbec byla postel, tak jen z pár nehoblovaných prken.

V chátrajících centrech měst, úzkých vlhkých uličkách se objevovaly chudinské čtvrti. V německém Porúří neexistovala skutečná města, jen továrny, doly a kolem nich žili dělníci v boudách a chatrčích. Vysoké nájmy bytů ve městech způsobovaly, že v jedné místnosti žilo několik rodin, doslova hlava na hlavě (jak asi vypadal život – sexuální i jiný- těchto věčně opilých lidí, všeho věku, není třeba rozvádět). Politici a průmyslníci si sice velmi dobře uvědomovali jaká je situace, ale nebyli nijak ochotni pomoci.

Za těchto podmínek přišla nová morová rána – z Asie se do Ruska a pak do Evropy v srpnu 1829 rozšířila cholera. Nemocní lidé trpěli neustálým zvracením, průjmem a dehydratací, ruce a nohy jim modraly a oni umírali.

Obzvlášť zranitelné byly chudinské čtvrti měst a větší vesnice, protože bakterie se šířily vodou a kanalizace neexistovala. V roce 1831 zemřelo jen v Uhrách čtvrt milionu lidí, zoufalí rolníci stejně jako ve středověku masakrovali Židy, které obvinili z otrávení studní, a když to nepomáhalo, začali vraždit kněze a statkáře (to sice taky nepomáhalo, ale možná to už bylo příčině blíže). Desetitisíce lidí umírali ve městech, po ulicích se válely mrtvoly, zoufalí lidé se bouřili a propukaly revoluce.

Chudoba byla přitom vládnoucími vrstvami považována za znamení nemravnosti, špína, prostituce, alkoholismus a cholera byly pokládány za příčiny chudoby, místo je viděli jako její příznaky. Na chudobu se hledělo s opovržením jako na ohrožení sociálního pořádku a dokonce civilizace lidstva, spíš než na příznak nepořádku v nevyvážených ekonomických vztazích.

AsieCholeraEvropahistorieMorNěmeckoopilostRuskosexsmrtZajímavostiŽidi

Ohodnotit příspěvek

89 Hodnocení
Líbí Nelíbí

    • Ono když se podíváš na původ spousty finančníků, bankéřů atd. tak dost často narazíš na původ židovský. Ne nadarmo se říká, že byli vždy dobří obchodníci až chamtivci a šmelináři😀. Takže to, že s nimi měli problém ve starověkém Egyptě, Římě, za Karla IV. nebo třeba Napoleon, asi nebylo jen tak z rozmaru. V 18. století řekl jeden ze zakládajících Rotchildů (žid) – ,,Dejte mi kontrolu nad penězi a je jedno, jaké zákony kdo v daném státě vytváří,, . A podívej se na současnost. Neexistuje stát, který by neměl dluh a jestli je tu někdo pánem, tak jsou to ty největší banky, které vlastní na urocích těch dluhů tolik peněz, že nějací Muskové a Bezosové jsou proti tomu naprostí žabaři. A komu ty banky patří? Stále těm stejným rodinám a jejich pokračujícím generacím. Tím netvrdím nic o nějakých fantasmagoriích stylu iluminátů nebo žid. spiknutí, ale jestli kdy někdo seděl a sedí na penězích, tak to byli z velké části právě tito.

      22

      • Veskrze souhlas, až na toho Napoleona. Až do dob Velké francouzské revoluce nebyli židé právoplatnými občany. Právě za dob revoluce byly přijaty první zákony usilující o jejich emancipaci, ale v době revolučního teroru na ně všichni srali. Ať už z politických důvodů (spíš) nebo osobních pohnutek, Napoleon po korunovaci na císaře usilovat o další emancipaci židů a snažil se je včlenit do francouzské společnosti. Omezil např. jejich lichvu, židé dostali zákonem uloženo, že musí přijmout občanská jména atd. Po jeho pádu byla jeho nařízení zrušena a postavení židů se opět zhoršilo.

        Židé se do obchodu a k pověsti lakomců dostali už ve středověku. Bylo to jednoduše proto, že narozdíl od křesťanů jim víra nezakazovala půjčovat peníze. Využili toho, co většinová společnost nemohla, ale za cenu segregace. Všichni jimi opovrhovali, lichva ničila rodiny a tak a tak.

        6

        • Ještě bych upřesnil, že víra jim zakazovala(a pravděpodobně stále zakazuje) půjčovat peníze mezi sebou s úrokem(žid žida nesmí drbat). Ale Katolíkům, křesťanům a muslimům a jiné verbeži s úrokem dávat mohli. Dluh je totiž židovský výmysl a tento peněžní dlužní systém je s jistou dávkou nadsázky jejich výmysl. Pokud má někdo zájem doporučuji knihu Paradox úroků od Adama Votruby. Knížka je starší cca 10let od vydání a stojí asi čento nebo dvě. Po přečtení si myslím spousta lidí pochopí co je to za kurvárnu a nebudou se mít chuť zadlužovat.

          1

        • Zase je fér říct, že to nebylo „(…)jednoduše proto, že narozdíl od křesťanů jim víra nezakazovala půjčovat peníze.“ Židi měli od starověku zakázáno vlastnit majetek – budovy, pole, statky apod., takže se logicky přeorientovali na obchod jakéhokoliv druhu – a finančnictví jim šlo. Narozdíl od 90% dementní (většinou katolické) populace v té době si zakládali na vzdělání.

          3

Smrt na hřbitově

Zastřelen ve spánku