košík
Vizualizace techniky výstavby římských silnic s odvodňovacími příkopy. Tyto silnice, jejichž trasy nebo přímo jejich části zůstaly dochovány dodnes, byly určeny pro rychlou dopravu dobytka, vozů, přesuny vojsk, obchod a přenos zpráv. Konstrukce římské silnice je podobná jako u současných komunikací. Cesta byla tvořena třemi vrstvami: podkladem, nosnou vrstvou a povrchem. Do vykopaného lože byla uložena vrstva kamení spojeného maltou. Na takto připravený podklad byla uložena druhá vrstva menších kamení, rovněž spojeného maltou, a na ni štěrk s maltou. Na samém povrchu byla cesta vyrovnána vrstvou štěrku promíchaného s pískem. Místo malty byly rovněž využíváno sopečného popelu. V pozdějším období byl povrch silnic dlážděn plochými kameny.
Techniku stavby cest přijali Římané od Etrusků a dále ji zdokonalili. Terén byl nejprve vyčištěn od rostlinného pokryvu a vyrovnán a byl proveden výkop. Podél silnice byly vybudovány příkopy, odvádějící vodu a cesta samotná byla vyprofilovaná tak, aby voda z jejího povrchu odtékala.
Za pět století byla římská silniční infrastruktura tvořena cestami o celkové délce více než 400 000 kilometrů, z toho tvořily více než 80 500 km zpevněné silnice.
