košík
Frank Costello (26.ledna 1891 – 18.února 1973)
Jeden z nejvlivnějších představitelů italsko-amerického organizovaného zločinu v 1.polovině 20.století se narodil v Itálii jako Francesco Castiglia. Stál v čele rodiny Genovese, která vládla v New Yorku. Jeho činy a způsob mluvy vytvořily základ pro obraz Vita Corleoneho, hlavní postavy v knize Maria Puza „Kmotr“. Kvůli svým kontaktům s politiky, soudci a policií byl nazýván The Prime Minister (Premiér). Ve věku 4 let se Costello se svou matkou a starším bratrem Edwardem přestěhoval do New Yorku, kde na ně čekal jejich otec, již docela úspěšný majitel obchodu s italskými produkty.
S podsvětím se seznámil ve 13 letech, kdy se na popud svého bratra přidal k místnímu gangu (zároveň se zrodilo jeho nové americké jméno Frankie). Svůj vzestup začal drobnými zločiny: vykrádal obchody a okrádal lidi na ulicích. V letech 1908, 1912 a 1917 byl zatčen, ale pro nedostatek důkazů byl vždy propuštěn. V roce 1918 byl Costello zatčen za nelegální nošení zbraní a strávil 10 měsíců ve vězení. Po propuštění se rozhodl opustit pouliční zločin ve prospěch „intelektuální“ kriminality a přestal u sebe nosit pistoli. Seznámil se s Lucky Lucianem a začali spolu provozovat výherní automaty, hazardní hry a za prohibice se věnovali obchodu s alkoholem. Costello se brzy stal člověkem, který dovedl podplatit kohokoliv. Po skončení prohibice v roce 1933 se soustředil zejména na provoz heren.
Když byl v roce 1936 poslán Lucky Luciano do vězení, byl Costello pověřen funkcí výkonného šéfa a Vito Genovese se stal jeho podšéfem. Za jeho vedení se organizaci dařilo, a to nejen v New Yorku, ale i v ostatních městech, kde měl své lidi (např. Meyer Lansky byl na Floridě a Bugsy Siegel se staral o záležitosti v Los Angeles). Costello řídil také kasina v Las Vegas a na Kubě. Mezi lety 1952 a 1956 stál několikrát před soudem, vězení se však vždy úspěšně vyhnul nebo tam strávil jen pár měsíců.
V dubnu roku 1957 se Costella pokusil zastřelit Vincent Gigante, na příkaz Vita Genovese. Atentát však přežil a rozhodl se, že odejde do ústraní a předá vedení organizace Genovesovi. Později byl Genovese za pomoci Meyera Lanskyho a Lucky Luciana vlákán do drogového obchodu, který skončil obžalobou a vězením. Genovese strávil za mřížemi 10 let, než tam roku 1969 zemřel.
Frank Costello zůstával dál důležitým článkem mafie, i když už neměl řídící funkci. Zemřel přirozenou smrtí na srdeční infarkt 18. února 1973 v newyorské nemocnici.
Jack „Legs“ Diamond (10.července 1897 – 18.prosince 1931)
Tento irsko-americký gangster se narodil ve Philadelphii a byl znám jako John Nolan nebo Gentleman Jack. Svou hlavní přezdívku „Legs“ získal pro svou schopnost rychle se vyhnout nepřátelům. Během prohibice se z něj stal jeden z hlavních pašeráků alkoholu v USA. Jeho bezprecedentní krutost a vraždy se zapsaly do dějin, stejně jako jeho organizace pašující alkohol ve Philadelphii a New Yorku.
Diamond se v mládí připojil k manhattanskému pouličnímu gangu jménem Hudson Dusters. K jeho prvnímu zatčení došlo, když se 4.února 1914 vloupal do klenotnictví. Během první světové války sloužil v armádě Spojených států, ale v roce 1918 nebo 1919 byl odsouzen za dezerci. Z pětiletého trestu ve vojenské věznici Leavenworth si odseděl dva nebo tři roky. Poté, co byl v roce 1921 propuštěn se stal najemným násilníkem a později osobním bodyguardem zločineckého bosse Arnolda Rothsteina.
Byl spolumajitelem nočního podniku Hotsy Totsy Club na Broadwayi, kde prodával pašovaný alkohol. Často se tam dostával do problémů s dalšími gangy. 14. července 1929 Diamond a člen jeho gangu Charles Entratta zastřelili v klubu tři opilé rváče. Klubový barman, tři číšníci a dívka ze šatny na klobouky následně „zmizeli“ (jeden z nich byl nalezen zastřelený v New Jersey). Diamond nebyl obviněn, ale byl nucen klub zavřít.
V letech 1916 až 1931 přežil řadu pokusů o atentát, díky čemuž mu říkali „hliněný holub podsvětí“. Několikrát byl postřelen, ale vždy se zotavil. V roce 1930 se Diamondův nepřítel Dutch Schultz zeptal svého vlastního gangu: „Není tu někdo, kdo by toho chlapa střelil, ale tak, aby se to od něj neodrazilo?“. Diamond žil okázalým životním stylem a i když byl ženatý, byl to velký sukničkář; jeho nejznámější milenkou byla showgirl a tanečnice Marion „Kiki“ Roberts.
Diamond si uvědomil, že obchodovat s alkoholem během prohibice je velmi ziskové, a tak organizoval loupežná přepadení nákladních aut a otevíral tajné obchody s chlastem. Ale byl to rozkaz zabít slavného gangstera Nathana Kaplana, který mu pomohl posílit jeho postavení ve světě zločinu a postavil ho na úroveň tak obávaných chlapů, jako byli Lucky Luciano a Dutch Schultz (kteří mu později stáli v cestě).
V roce 1931 ho štěstí opustilo, když byl neznámým vrahem třikrát střelen do hlavy v hotelovém pokoji, kde spal opilý. O tom, kdo je za vraždu odpovědný, se hodně spekulovalo. Mezi pravděpodobné kandidáty patří Schultz, bratři Oleyové, policejní oddělení v Albany a příbuzní Reda Cassidyho, dalšího irsko-amerického gangstera v té době.
John Gotti Jr. (27.října 1940 – 10.června 2002)
John Joseph Gotti Jr. vedl na přelomu 80. a 90. let newyorskou notoricky známou a prakticky nezranitelnou mafiánskou rodinu Gambino. Vyrůstal v chudobě jako jeden ze třinácti dětí. Brzy začal vynikat svými výdělky a stal se chráněncem podšéfa rodiny Gambino, místního gangstera Agnella Dellacroca.
V roce 1980 byl Gottiho 12letý syn Frank smrtelně přejet sousedem a rodinným přítelem Johnem Favarou. Přestože byl incident označen za nehodu, Favara obdržel četné hrozby a později byl napaden baseballovou pálkou. O několik měsíců později za záhadných okolností zmizel a jeho tělo se stále nenašlo.
Poté, co FBI zatkla několik lidí z Gottiho skupiny za prodej drog, dostal Gotti strach, že bude i se svými bratry za překupnictví drog zabit Paulem Castellanem, bossem rodiny Gambino. Rozhodl se tedy využít vzrůstající nespokojenosti s jeho způsobem vedení záležitostí rodiny a v roce 1985 zorganizoval jeho vraždu. Krátce poté převzal vedení rodiny a stal se nejmocnějším a nejnebezpečnějším kriminálním bossem ve Spojených státech.
Byl znám svou výmluvností a okázalým vystupováním, které mu u části veřejnosti získávalo oblibu. Zatímco ostatní členové mafie se snažili být nenápadní a zejména nebudit pozornost médií, Gotti si svými drahými obleky získal přezdívku „švihácký don“. Později, poté co byl v 80. letech třikrát v mediálně sledovaných soudních procesech osvobozen, se jeho přezdívka změnila na „teflonový don“, ačkoli později vešlo ve známost, že soudní procesy byly mařeny ovlivňováním poroty, nepřístojnostmi porotců a zastrašováním svědků. V roce 1990 však díky odposlechům a interním informacím nakonec FBI Gottiho chytila a obvinila z vraždy a vydírání. Gotti zemřel ve vězení v roce 2002 na rakovinu hrtanu. V době svého vládnutí rodině Gambino údajně ročně vydělával mezi 5 a 20 milióny dolarů ročně.
Mickey Cohen (4.září 1913 – 29.července 1976)
Meyer Harris Cohen, známější pouze jako Mickey Cohen, byl americký gangster se sídlem v Los Angeles, člen židovského gangu s vazbami na americkou Cosa Nostra. Měl prsty ve všech odvětvích organizovaného zločinu v Los Angeles a několika dalších státech.
Svou zločineckou kariéru začal po neúspěchu ve světě profesionálního boxu. Během prohibice odjel do Chicaga, kde pracoval pro slavného Al Caponeho a byl tam i uvězněn. Po návratu z vězení odjel do Clevelandu, kde začal znovu nelegální činnost, ve spolupráci s Meyerem Lanskym a Bugsym Siegelem. Spolu s novými spolupracovníky odjel do Los Angeles, kde postupně nabýval stále větší moci. Když byl Siegel zavražděn, pokusil se ho Cohen pomstít, ale vrahy se mu odhalit nepodařilo. Svou pozdější moc nabyl díky své brutalitě a nelítostnosti, čímž se dostal do hledáčku policie. Ta však byla bezradná, proto byl Cohen obviněn „pouze“ z neplacení státní daně a uvězněn. Když byl v roce 1955 propuštěn, opět obnovil své obchody a stal se významnou celebritou, která pravidelně plnila přední strany novin.
Po několika pokusech o atentát Cohen proměnil svůj domov v pevnost, nainstaloval poplašné systémy, světlomety a neprůstřelné brány a najal Johnnyho Stompanata, který tehdy chodil s hollywoodskou herečkou Lanou Turnerovou, jako bodyguarda. V roce 1961, kdy byl ještě vlivný, byl odsouzen za daňové úniky a poslán do slavné věznice Alcatraz. Stal se jediným vězněm, který byl z tohoto vězení propuštěn na kauci. V roce 1971 byl znovu za neplacení daně uvězněn a poslán do Alcatrazu, poté byl převezen do federální věznice v Atlantě. V roce 1972 mu byl diagnostikován žaludeční vřed a následně i zhoubný nádor, pročež byl propuštěn. Roku 1976 zemřel ve spánku v 62 letech.
Maria Licciardiová (1951 – ???)
Maria Licciardi se narodila v Itálii v roce 1951 a vedla klan Licciardi, nechvalně známou neapolskou zločineckou skupinu Camorra. Licciardi, přezdívaná Kmotřička, je v Itálii stále velmi slavná a velká část její rodiny má vazby na neapolskou mafii. Její otec byl místním bossem Camorry, i její bratři se stali mocnými kápy. Maria převzala funkci hlavy klanu poté, co její otec zemřel a bratři i manžel byli zatčeni. Byla první ženou na této pozici a ačkoli z toho mnozí byli nešťastní, podařilo se jí potlačit nepokoje a úspěšně sjednotit několik městských klanů, čímž rozšířila trh s drogami. Pod jejím vedením se místní organizace stala tajnější, sofistikovanější a silnější.
Specializovala se na obchod s drogami a vydírání a také na obchodováním s lidmi. Od albánské mafie kupovala nezletilé dívky za cenu 2000 dolarů za jednu, udělala z nich drogově závislé, aby jim neutekly, a nutila je k prostituci. Zároveň si tím zvyšovala odběr drog. Porušila tím však dlouholetý kodex cti neapolské mafie, že prostitucí se nemá vydělávat.
O zapojení Marie do nelegálních aktivit neměla policie dlouho ani ponětí. Klan se zároveň snažil podporovat chudé v regionu a řadě lidí poskytl zaměstnání. Vše běželo hladce až do roku 1999, kdy došlo k rozepři mezi klany neapolské Camorry ohledně dodávky čistého heroinu z Turecka. Licciardi trvala na tom, aby se nedistribuoval do ulic, protože by mohl drogově závislé zabít, vedení klanu Lo Russo si to ale nemysleli a heroin do ulic dodali. Následný zvýšený počet úmrtí mezi narkomany vyvolal masivní policejní zátahy. To rozpoutalo válku gangů. Po odvetném útoku se Maria dostala na seznam policií hledaných osob. Dlouhou dobu se úspěšně skrývala, zatčena byla až v roce 2001. Klan řídila i z vězení, ze kterého byla propuštěna v roce 2009. V roce 2019 byla spuštěna nová policejní operace proti organizaci Camora.
Letos v březnu vůdkyni klanu odsoudili za vedení a řízení zločinecké organizace, vydírání, přijímání peněz kriminálního původu a další zločiny. Podle prokurátora byla také odpovědná za vybírání výpalného v Neapoli. Ve vězení stráví dvanáct let a osm měsíců.
Sam Giancana (15.června 1908 – 19.června 1975)
Dalším uznávaným gangsterem v podsvětí je Sam „Mooney“ Giancana, který byl kdysi nejmocnějším gangsterem v Chicagu. Už jako teenager si vybudoval reputaci v organizovaném zločinu, díky čemuž si získal pozornost vůdců klanu Chicago Outfit pracoval jako řidič pro lidi v nejužším kruhu Al Caponeho. Od 40. do 50. let 20. století kontroloval nelegální hazard, nelegální distribuci lihovin a politické vydírání v Louisianě. V roce 1957 se stal šéfem Chicago Outfit. Během své cesty na vrchol a seznámil se s několika politiky, včetně rodiny Kennedyů. Giancana byl dokonce povolán, aby svědčil v případu, kdy CIA zorganizovala pokus o atentát na kubánského vůdce Fidela Castra. Věřilo se, že Giancana má klíčové informace.
Do případu bylo zapleteno nejen Giancanovo jméno, ale také se objevily zvěsti, že mafie ohromně přispěla na prezidentskou kampaň Johna F. Kennedyho, včetně padělání volebních lístků v Chicagu. Spojení mezi Giancanou a Kennedym bylo stále více diskutováno a mnozí věřili, že Frank Sinatra byl prostředníkem, který odvrátil podezření federálů.
Věci šly brzy z kopce kvůli spekulacím, že na atentátu na JFK měla podíl mafie – konkrétně mělo jít Giancanu a mafiánské bossy Santa Trafficanteho Jr. a Carlose Marcella. V roce 1965 byl Giancana odsouzen za pohrdání soudem a odseděl si jeden rok ve vězení. Po propuštění z vězení Giancana uprchl do Cuernavacy v Mexiku. V roce 1974 byl deportován do Spojených států a vrátil se do Chicaga. Poté, co strávil zbytek života v úkrytu před CIA a konkurenčními klany, byl Giancana při vaření ve sklepě střelen zezadu do hlavy. Verzí o vraždě bylo mnoho, ale pachatel nebyl nikdy nalezen.
