Nepálští nomádi 🇳🇵

Britský fotograf a cestovatel Andrew Newey navštěvuje již několik let nejodlehlejší kouty naší planety a dokumentuje zástupce národů a kmenů, jejichž existence je ohrožena. V Nepálu strávil nějaký čas po boku příslušníků kočovného kmene Raute, kteří se nikde nezdrží dlouho, nic nepěstují a pro nikoho nepracují.

Raute se od nepaměti živil výrobou různých předmětů ze dřeva. Neuvěřitelná zručnost se předávala z generace na generaci a dokázala uživit celý kmen. V 70. letech ale Nepál adoptoval ideu tzv. komunitních lesů, které od té doby patří všem a nemůže se v nich svévolně kácet. To pro kmen znamenalo vážný problém. Jejich hlavní zdroj příjmů byl značně omezen a nomádi začali být daleko více závislí na finanční podpoře státu.

Oblékají se do látky a bydlí ve stanech z textilních materiálů. Tyto výhody civilizace získávají od místních farmářů výměnou za zvěř a lesní plody. Nomádi si každých pár týdnů sbalí své věci a odejdou na nové místo. Své tábory si staví hluboko v lese, daleko od velkých osad a rušných silnic. Každé léto stoupají do hor, každou zimu se vrací zpět do údolí.

Ženy se starají o děti, sbírají plody a kořínky, připravují jídlo a udržují pořádek v domácnosti. Muži jsou podle očekávání živiteli a ochránci. Chodí na lov a jsou zodpovědní za bezpečnost tábora. V lese byli hlavními nepřáteli těchto lidí vždy medvědi, jejichž útoky trpí především děti.

Po večerech se všichni scházejí u velkých ohňů, sdílejí své problémy, zpívají písničky nebo si jen tak povídají. Rauteové se snaží se žít v souladu s přírodou a mezi sebou navzájem.

Děti nomádského kmene si nehrají pořád. Dospělí je zapojují do práce už od 5-6 let. Pomáhají drtit kukuřici, loupat a čistit zeleninu, atd.

Nemají rádi cizí lidi, ale vůbec nejde o jejich špatnou povahu, ale o to, že je nepálské úřady považují za psance. Už mnoho let vláda sní o jejich vystěhování z lesů a v ideálním případě o jejich úplném vyhnání ze země.

Kmen je považován za škůdce a nepřátele přírody, i když k tomu není důvod. Neosévají pole ani nevysazují zeleninové zahrady. Podle jejich víry je to hřích. Živí se tím, co jim les poskytuje. Bobule, kořenová zelenina, houby a ovoce tvoří základ stravy tohoto kmene. Muži loví opice, jejichž maso doplňuje jednoduchý stůl.

Stromy kácejí kvůli rámům pro své chatrče. Úřady je kvůli tomu viní z ničení cenných stromů, ale muži z kmene dobře znají vegetaci hor a pro hospodářské účely si vybírají pouze nejběžnější stromy. Nepálská vláda sama vydává povolení k ničení unikátních horských lesů. Pro nomády je stále obtížnější sehnat jídlo. Kvůli těmto potížím musí stále více komunikovat a obchodovat s ostatními lidmi.

Celkem nyní v Nepálu žije 650 členů kmene, ale jen 150 z nich zůstává věrných způsobu života svých předků a žije jako před tisíci lety. Zbytek se usadil se ve vesnicích a městech a dokonce zapomněl i svůj jazyk.

Objevují se i zprávy, že větší závislost na civilizovaném světě přináší posledním nomádům mnoho dalších problémů – stále více z nich má problémy s alkoholem a mezi závislými jsou i osmileté děti. Mnozí Nepálci věří, že tajemní nomádi provádějí každých 12 let lidské oběti. A že pokud zabloudíte do jejich ležení, zaklejí vás a nechají si vás jako otroka. Nic z toho samozřejmě není pravda, ale přispívá to k nelichotivé atmosféře, jež kmen obklopuje. Stařešinové se navíc přílišným vysvětlováním dlouholetých tradic ani neobtěžují.

Galerie nepálského fotografa Kishora Sharmy.