Dospělec druhu Fungi Malum trousí během svého zlovolného života spory, především pomocí extenzivní celoživotní flatulace (tzv. prdění – aerosolová forma množení) a také svýma nemytýma rukama, kterýma si neustále osahává rektum, které si nikdy nemyje a dokonce (nebo spíše právě pro udržení neustálé množicí funkce) ani neutírá po vyloučení stolice. Svým rektem tedy trousí do svého okolí spory, které se po určité době uchytí v zemi, pod kameny anebo ve hnijícím dřevě a časem dají vzniknout zárodku nového zLOVÁČETE. To, po dokončení juvenilní fáze vývoje, vylézá ze země, a jeho prvním instinktem zpravidla bývá dostat se co nejdále od vody, kterou Fungi Malum nesnáší a bojí se jí, což je důvodem jeho osobitého celoživotního pachu. Sekundární instinkt poté vede zárodek k neustálému škodění vyšším druhům (což jsou, v jeho případě, prakticky všechny druhy kromě jednobuněčných). Sahá na polích na mladé zajíčky, které potom opouší jejich matky, vyhazuje ptáčata z hnízd a snaží se zapálit les.