Pičo a teď si někdo zkuste stěžovat ,že paprika stojí 70 korun….Obchody nacpané k prasknutí. Takhle chudoba nevypadá. Žijeme si v luxusu a bezpečí.
A teď do mě….

Tak nakonec si aspoň odnesl sadu holení.

oplácaná mařka o který za nedlouho zjistíme díky výměně manželek, že je ještě líná a nepořádná …

žádná děcka si nezaslouží smrt

Podpírání hlavy a hlasité lamentování ho nezachránilo? Se divím…

Negři nemají univerzitu, jen jakési vzdělávací ústavy, kde je učí jíst příborem, čistit si zuby, po vysrání se utřít hajzláčem a že když si chtějí něco koupit, musí zaplatit, nemůžou si to jen tak vzít, jak když si u cesty urvou banán z palmy. Akorát že ne vždy je výuka úspěšná a navíc se stále nedaří odstranit jejich chování tlupy.

Až ji budou policajti obkreslovat tak vyplejtvaj dvě křídy.

Jsem zmaten. Kdo se u toho má udělat? Ona? Kameraman? Nebo já? Nebo všichni? Tolik otazníků

Takový kompilace cením. Díky

Ok. Určitě nejsem sám, koho to zaujalo… Operace Plumbbob (1957)

V rámci jaderných zkoušek během Operace Plumbbob, proběhl dne 26. července 1957 odpal (Pascal-A) jaderné nálože 150 metrů pod zemí. Někoho napadlo, že bude dobrý nápad, zakrýt ústí šachty betonovým poklopem. Po detonaci o síle 55 t se chodba proměnila v jakousi obří římskou svíci a poklop jednoduše zmizel. Záhada zmizelého deklu vrtala hlavou astrofyzikovi, který test připravil. Dr. Robert R. Brownlee (1924-2018) se tedy rozhodl pokus zopakovat (Pascal-B) s náloží o síle 300 t a tentokrát s využitím vysokorychlostních kamer. Dne 27. srpna se záhada objasnila – kamery zachytili jak pancéřový poklop o hmotnosti 900 kg opouští kryt šachty a odlétá pryč. Brownlee vypočítal jeho rychlost na více než 125 000 mil za hodinu, tedy 200 000 km/h (66 km/s). Šlo tak o více než pětinásobek rychlosti potřebné k opuštění zemské atmosféry a z poklopu se stal nejrychlejší objekt vypuštěný člověkem.
Fyzici od té doby diskutují o tom, co se s poklopem stalo. V nedávné době bylo možno využít k simulaci pokročilou výpočetní techniku, která prokázala, že před opuštěním atmosféry poklopy neměly čas kompletně shořet. To znamená, že zbytky by proletěly oběžnou dráhu Pluta někdy kolem roku 1961 a nyní jsou daleko za hranicí Sluneční soustavy. Nutno podotknout, že poklop by tak překonal o téměř dva měsíce start první umělé vesmírné družice Sputnik 1 (Спутник-1), která 4. října 1957 odstartovala kosmickou éru lidstva. Způsobila šok v západních politických kruzích a nadšení u vědců na celém světě. V roce 2015 Dr. Brownlee řekl: “Nemám tušení, co se s poklopem stalo, ale vždy jsem předpokládal, že se pravděpodobně vypařil, než že by vylétl do vesmíru.”

To je kurva úžasný. Absolutně už věřím tomu, že dnes nějaký vědec strká péro do urychlovače částic a náramně se u toho baví 😀